< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Asie - pojmy do mapyJihozápadní AsieZeměpis

Asie

  • rozloha: 44,5 mil km2 – 30 % souše
  • obyvatel: 4 miliardy
  • „Asie“ = „východ slunce“ nebo „země, která leží na východě“
  • kontinent – Eurasie
  • hranice – pohoří Ural, řeka Emba, Sinajský poloostrov patří Asii
  • mysy: nejsevernější - Čeljuskinův, nejvýchodnější - Děžněvův, nejzápadnější - Baba, nejjižnější – mys Burů

pojmy

  • oceány: Severní, Tichý, Indický
  • moře: Karské moře, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beringovo, Ochodské, Japonské, Žluté, Východočínské, Jihočínské, Andamanské, Arabské, Rudé, Černé, (Kaspické moře), Jávské, Floreské, Bandské, Filipínské, Celebeské
  • průlivy: Beringův, Tatarský, Korejský, Taiwanský, Malajský, Hormuzský
  • zálivy: Bengálský, Thajský, Perský, Ománský, Obský, Šelichův, Tonkinský, Adenský
  • ostrovy, souostroví: Nová země, Severní země, Sachalin, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Kurily, Japonské ostrovy – Honšú, Kjúšú, Šikoku, Hokaido, Taiwan, Rjúkjú, Hainan, Filipíny, Kalimantan, Sulavesy (Celebes), Moluky, Malé Sundy – Timor, Velké Sundy - Jáva, Sumatra, Andamany, Nikobary, Srí Lanka, Maledivy, Lakadivy, Sokotra
  • polootrovy: Tajmir, Čukotka, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Malá Asie
  • pohoří: Velký Kavkaz, Taurus, Zagros, Kohrůtské hory, Hindukuš, Pamir, an - Šan, Himaláje, Zapadní a Východní Ghát, Kunglun Shan, Tibetská plošina náhorní, Severočínská hornatina, Jihočínská hornatina, Velký Chingan, Sichotě - Aliň, Džugdžur, Altaj, Tamola, Sajánské pohoří, Jabloňovyj chrebet, Stanovoj chrebet, Středosibiřská vysočina, Verchojanské, Čerského, Kolymské, Korjatké, Karákorám – nejvyšší – K2, plošina Dekan
  • sopky: Klučevskaja – na Kamčatce, Fudži San – u Tokia, Apo – sopka a nejvyšší hora Filipín, mezi Sumatrou a Jávou byla sopka Krakatoa
  • nížiny: Západosibiřská rovina - největší, Severosibiřská, Turanská, Velká čínská, Indoganžská, Mezopotámská
  • pánve : Džungarská pánev, Tarimská pánev, Ferganská kotlina (nížina) (Uzbekistán) – nejúrodnější oblast střední Asie, pánev Sichnan = Sečuánská pánev – výskyt pandy
  • řeky: Ob – nejdelší – 5400 km s přítokem Irtyš, Jenisej s přítokem Angara – vytéká jako jediná z jezera Bajkal, Lena, Indigirka, Kolyma - úmoří severního ledového oceánu, Amur, Usuri – přítok řeky Amur, Huang He = Žlutá řeka, Chang Jang, Xi Jang, Mekong - Tichý oceán, Iravadi, Ganga, Indus, Brahmaputra – vlévá se do Gangy, Eufrat, Tigris - Indický oceán, Syrgarja, Amudarja – bezotoková olbast – vlévají se do Aralského jezera, řeka Don – vlévá se do Atlantského oceánu => řeky Asie se vlévají do všech oceánů, řeka Jordán – posvátná řeka – bezotoková ooblast
  • jezera: Kaspické moře – největší jezero na světě, Bajkalské – vtéká do něj přes 300 řek – největší řeka - Angara, nejhlubší na světě, tektonického původu, 1637 m hluboké, bývalo jedno z nejčistčích jezer světa, nejstarší jezero na zemi, Balchaš – část je slaná, Aralské – postupně vysychá, Issyk – Kul, Tajmyr – ledovcového původu; Aralské a Kaspické – slaná, tzv. zbytková, Lobnor – Čína, Tonlesap – Kamodža, Van – turecké jezero, Mrtvé moře – hladina 400 m pod hladinou moře = kryptodeprese, nejslanější – 35 promile – na litr vody 35 gramů soli, nežijí zde žádní živočichové
  • pouště: Nafúd, Rub al – Chálí, Syrská, Velká solná, Taklamakan, plošina Dekan (polopoušť), Gobi, Kyzylkun, Karakum, Lút

podnebí

  • všechny podnební pásy
  • kontinentální efekt – čím delší vzdálenost od moře, tím větší sou rozdíly mezi létem a zimou, sušší podnebí – narůstá od západu k východu
  • největší je mírné podnebí – vanou zde západní větry – od 30. po 60. rovnoběžku
  • subpolární pás – severní pobřeží s ostrovy, drsné polární podnebí s nízkými teplotami a srážkami, Ojmjakon až -80°C, nejchladnější místo na světě, v létě 25°C
  • mírný pás – sahá do 40. rovnoběžky, nejširší
  • subtropický – od 40. rovnoběžky zbytek Asie kromě nejjižnějších částí, teplo, sucho, pouště, savany, vanou zde monzuny – souvisí s teplotou pevniny, letní směřuje z moře na pevninu, v zimě naopak
  • Čerapundží – vých. Indie, nejdeštivějí místo
  • tropický pás – od obratníka raka na jih

vegetační pásy

  • tundra – chladné oblasti, pobřeží severního oceánu, je i na vrcholech Himaláje, Pamiru; mechy, lišejník, zakrslé břízy, brusinky, borůvky, sob, medvěď, lišky, los, jak – podobné krávě
  • tajga – medvěd, sobol, rosomák, vlk, rys, los; jehličnaté stromy, břízi
  • step – je zde sucho; pastevectví, hlavně v Mongolsku, kůň převalského
  • listnaté lesy – Kavkaz a vých. Čína, Kavkaz – poslední místo, kde v přírodě žijí zubři
  • pouště a polopouště – mírný a sub. pás
  • savana
  • tropické lesy

obyvatelstvo

  • nejméně osídlené – Sibiř, pouště, Arabský poloostrov, vysoké hory, ve stepích také méně, v tropických lesech také málo obyvatel
  • juty – příbytky kočovných mongolů
  • hustě zalidněné oblasti – Bankladéž, Japonsko, Jáva, Indogandžská nížina, východní pobřeží Číny, Jižní Korea, většina obyvatel žije na venkově
  • největší aglomerace – od Tokia směrem na jih – 30 mil. obyv. – pobřeží Japonska, kolem města Bobmaj v Indii – 20 mil., Šanghaj, Kalkata – Indie, Soul, Jakarta – Jáva, Dilí a Nové Dilí, Teherán
  • nejvíce obyvatel – Čína a Indie, Čína – zavedla regulaci, v Indii se také pokouší, ale je tam kastovnický systém, Indie – nejvyšší nárůst obyvatel, nejvíc dětí na jednu ženu – 8 – Jemen, 6-7 – Pakistán, Jordánsko, Laos, Saúdská arábie
  • nejlidnatější stát – Čína
  • Indie – 4 děti na ženu
  • Indonésie – 2
  • složení obyvatelstva: mongoloidní rasa – 60 % - jihovýchodní Asie, Sibiř, 35 % bílá rasa – Rusko, Sibiř, Střední Asie, černá rasa – jihovýchodní Asie
  • jazykové rozdělení: Indoevropské jazyky – bílá rasa – ruština, řečtina, íránské jazyky – perština, kurdština, arménština, indické jazyky – Indie, Pakistán, Bangladéš



Přidal: tess.for 18. 4. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 760
Zhlédnuto: 11858 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Asie - pojmy do mapyJihozápadní AsieZeměpis