Vznik nových pojmenování

a) obohacením existujícího pojmenování o nový význam – přenesení pojmenování na základě podobnosti - změna mluvnického významu (stál vedle vchodu X stál vedle) - zúžení či rozšíření významu existujících pojmenování (například slovo žena se rozšířilo o význam manželka) b) vytváření sousloví c) přejímání z cizích jazyků - doslovný překlad pojmenování z cizího jazyka se nazývá kalk - například mrakodrap – skyscraper z latiny: kostel, biskup, seminář, škola, tabule, semestr, kantor, disciplína... z řečtiny: filozofie, bible, anděl, flegmatik, leukocyty... z němčiny: šunka, plech, knedlík, flek... z angličtiny: trénink, hokej, buly, gólman, hit, džez... z francouzštiny: parfém, mariáš, šanson... ze španělštiny: armáda, kanibal... z italštiny: libreto, raketa, piano, hudební terminologie... z ruštiny: vzduch, lyže, jezero, tuleň... z maďarštiny: čardáš, guláš... z rumunštiny: brynza, vatra... Přejímáme i slova z neevropských jazyků z arabštiny: alkohol, chemie, sultán... z perštiny: bazar, pyžamo, sandál, tulipán... z turečtiny: káva, kukuřice... z čínštiny: čaj, kečup, tajfun... z japonštiny: džudo, karate... ze severoasijských jazyků: mamut... z eskymáckých jazyků: kajak... z indiánských jazyků: kakao, čokoláda, tabák, kánoe... Naopak čeština dala světu slovo "robot", které poprvé použil Karel Čapek.