Guy de Maupasant

·  1850 – 1893

·  Flaubertův vzdálený příbuzný a literární žák

·  obdivovatel ruského realismu, novelista a romanopisec

·  soustředil se na postavy kariéristů a prostitutek – v tom je naturalista, ikdyž nebyl typický naturalista – zobrazoval psychiku lidí

·  novinář

·  ústření témata – láska a vztah mezi dvěma lidmi

·  onemocněl syfilidou, na kterou umírá

povídka „Lest“ - Starý lékař ošetřují čerstvě provdanou ženu a baví se o nevěře. Žena tvrdí, že manžela nemůže podvést, ikdyby ho nemilovala. Nakonec jí poví příběh, který se mu kdysi stal. Jednou v noci spal a jeho pacientka ho přivolala k úmrtí svého milence. Manžel se měl co nevidět vrátit domů, společně se služkou a milenkou ho ustrojili  upravili a na manela pak zahrál, že jel s přítelem kolem a udělalo se mu nevolno. Nakonec mu manžel pomůže ještě dotáhnout milence do kočáru a ten ho u něj doma prohlásí za mrtvého.

Mladá manželka se ho potom zeptá, proč jí to vyprávěl a on odvětí pro to, protože ji nebízí své služby.

·  první jeho literární úspěchy jsou spjaty se skupinou naturalistů, v jejich sborníku „Médancké večery“ otiskl slavnou novelu „Kulička“ – o prostituce, která za prusko – francouzské války projeví více vlastenectví a větší morální hodnoty než společnost, která jí opovrhuje, skupina rouenských občanů utíká před vojsky, mezi počestnými občany se ocitá obtloustá prostitutka s přezdívkou Kulička – je charakterově lepší než celá skupina, musí se vyspat s pruským vojákem, aby je pustil dál, nakonec, idkyž jí celá skupina přemlouvala, ji poté pomlouvají a opovrhují jí, popsaná epizoda ze života skutečné protitutky – několikrát zfilmované

·  také náměty řady dalších povídek, otevřenost v líčení milostných vztahů a ostře kritický tón jako svědčí o Maupassantově příslušnosti k literárnímu naturalismu, on sám se tomuto zařazení brání, v předmluvě k románu „Petr a Jana“ shrnuje své názory na uměleckou tvorbu, odmítá otrocký přepis události v literárním díle, zdůrazňuje, že skutečný umělec nechce „ukazovat všední fotografii života“, nýbrž podávat obraz „úplnější, úchvatnější a přesvědčivější (...), než je skutečnost sama.“

·  povídka „Mont – Orill“

·  Maupassant pohlížel ve svých dílech na člověka jinak než Zola – patrné je to především v jeho povídkách a novelách, kterých napsal na tři sta, i v nich podle jeho názoru má na lidském jednání významný podíl biologická výbava člověka, láska v těchto povídkách například, zejména ze strany ženských hrdinek, přerůstá nezřídka v sebezničující vášeň

·  jeho hrdinové, zejména pak ti z nižších kruhů, dovedou být objetaví, ušlechtilí, mají pochopení pro postoje druhých lidí, umějí se povznést nad pouhý materiální zájem

·  navzdory krizím, kterým byl na sklonku života vystaven, nepropadl ve vztahu k lidem takové skepsi, jako aturalisté – povídkový soubor „Vášeň“

·  Z šesti Maupassantových románů poutá největší čtenářskou pozornost „Miláček“ – hlavní hrdinou je bývalý husarský poddůstojník Georges Durouy, živoří v podřadném postavení úředníka za pár franků měsíčně, které mu nestačí ani na stravu, shodou nešťastných okolností se stane spolupracovníkem významných pažížských novin, a přestože má pro novinářské řemeslo malé předpoklady, podaří se mu s využitím vlastního šarmu a pohledného zevnějšku získal v novinách dobré postavení a proniknout až do nejvyšších kruhů polečnosti, žen využívá bez zábran na své cestě za kariérou a zbavuje se jich, jakmile se mu stávají přítěží