Naturalismus

·  důkladnější a podrobnější pohled na prostředí, v němž se pohybují jednající postavy, podává nový literární smět, pro který se vžil název naturalismus – projevuje větší zájem o život nejnižších společenských vrstev, které žily ve velmi špatných hmotných podmínkách, a to zanechávalo stopy i na jejich morálce, ostřejší kritika měšťanstva, jeho nelítostné honby za majetkem a postavením, jeho lhostejnost k osudům příslušníků neprivilegovaných vrstev, pokrytecké morálky ·  snaha sblížit umění s vědou, v uměleckých dílech postupovat s nestranností a objektivitou, vědecká tvorba 19. století byla silně ovlivněna filosofickým pozitivismem, který po vědcích požadoval důkladné a nezaujaté shromažďování faktů ·  naturalisté nabyli při pozorování lidí více postižených životem dojmu, že ať dělají, co dělají, svoji životní situaci stejně nemohou změnit, jsou vsazeni do prostředí, které je k nim nepřátelské ·  úsilí o sblížení s vědeckou tvorbou zaměřilo jejich pozornost také k objevům přírodních věd, dědičnost chápali jako osudovou sílu, která na člověka působí stejně jako vnější prostředí, tedy jako fakt, kterému se nelze vzepřít, neboť předurčuje člověka k jistému životu, aniž na to on sám může mít nějaký vliv ·  naturalisté zastávali názor, že člověk je tvor nesvobodný a že je pouhou hříčkou prostředí a dědičnosti, k tomu si vybírali hrdiny určitého typu – nejenom lidi z nižších společenských vrstev, navíc museli být nějak psychicky nebo fyzicky poznamenaní – naturalistům bývá připisována záliba v líčení odpudivých stránek skutečnosti ·  naturalismus vzniká nejprve ve Francii ·  za první dílo napsané v duhu tohoto směru je považován román bratří Goncourtů „Germinie Lacerteuxová“ ·  nejvýznamnějším autorem a zároveň i teoretikem nového směru je Émile Zola ·  z Francie se naturalismus rozšiřuje i do dalších zemí, kde ovlivnil nejen prózu, ale i dramatickou tvorbu ·  naturalistická záliba v ošklivosti signalizuje ještě jednu proměnu, k níž došlo v literatuře ve 2. pol. 19. století – mění se tradiční pojetí estetična, v literatuře se ocitají už nejen témata, která mohou čtenáře povznést krásou a ušlechtilostí, ale i taková, která až dosud byla považována za „nepoetická“, a tedy nehodná uměleckého ztvárnění; zvlášť patrný je tento posun v poezii v pol. 50. let – Charles Baudelaire – „Květy zla“ – tato slavná básnická sbírka se stala pro ohrožení veřejné mravnosti předmětem soudního jednání ·  determinace = podmíněnost