Humanismus a renesance
16.2.2007
- snahy o nápravu církve vrcholily v reformačních hnutích, orientovaly člověka k novému pohledu na život a na svět - člověk může uvažovat samostatně, má právo veřejně hlásat a obhajovat své myšlení, i když se odchyluje od oficiálních přístupů
- „renesance“ z francouzštiny, znamená „znovuzrození“, míní se tím znovuzrození antického pojetí člověka a způsobu života, každý takový návrat znamenal obrodu myšlení a umění
- nejsilněji byly zasáhnuty jižní Francie a Itálie
- zájem o vědecké zkoumání památek antické kultury, snahy využít při řešení soudobých společenských problémů tradic antického Říma
- svou roli sehrály i vlivy islámské vzdělanosti rozvíjející se na území dnešního Španělska, které hodně čerpaly z kultury antického Řecka
- humanismus = odklon od náboženských otázek, zájem o člověka, o jeho postavení ve světě, ve shodě s antickými ideály hodnotí na člověku nejvýše dobro, krásu a statečnost
- antika je také vzorem svojí zvídavostí, širokým kontaktem s přírodou, touhou po poznání, klade se důraz na rozum
- humanisté studovali a vydávali římské a pak i řecké rukopisy (Ovidia, Horácia, Homéra ad.), snažili se psát uhlazenou latinou
- rozvoj přírodních věd - astronomové Mikuláš Koperník, Johannes Kepler, Galileo Galilei, dospěli k názoru, že Země je jenom jedna z planet, že se točí kolem své osy, a že středem vesmíru je Slunce, a ne Země
- vynalezen kompas => rozvoj mořeplavby, vynález knihtisku - Johannes Guteberg tiskl v letech 1444 - 1448 v Mohuši na dřevěném lisu z kovových liter sestavovaných do řádků, tisky do roku 1500 se nazývají inkunábule
- renesance se také odpoutává od dosavadního chápání času, v Biblích inspirované názory na stvoření světa ustupují
- každému národu se přiznávají vlastní dějiny, nově vznikající dějinné situace nejsou opakem něčeho, co už proběhlo, ale přinášejí něco nového, víra v lidské schopnosti a rozum svědčí o existenci pokroku
- v pozadí jsou i podstatné společenské proměny, k nimž v Evropě docházelo zhruba od přelomu 13. a 14. století - rozvoj řemesel, řemeslnické dílny, manufaktury, více obchodní činnosti, obdělávání půdy, dobří zemědělci v pobřežních oblastech
20.2.2007
- renesance se vyznačuje jako reformace - na jedné straně optimismus, na druhé skepse a kritika, oslava podnikavosti a osobní iniciativy, ale i nenávist hladových vůči sytým
o Thomas More - Utopie
o Tomasso Campanella - Sluneční stát
- v obou dílech představy o zlatém věku lidstva, sní o ideálním uspořádání společnosti, o zrušení soukromého vlastnictví, o společné tvorbě hmotných statků, o rozdělování ne podle zásluh ale podle potřeb - všichni měli dostat stejně, všichni se měli stejně oblékat, stejně stravovat
- studiem antiky se obrozuje i výtvarné umění
o Michelangelo Buonarroti - sochař, stavitel, malíř, autor soch Mojžíše a Davida, fresková malba Poslední soud v Sixtinské kapli, tvůrce kopule baziliky Svatého Petra v Římě
o Leonardo da Vinci - všestranný umělec, teoretik umění, autor Mona Lisy, Poslední večeře
o Raffael Santi - Madona Sixtinská
o Tizian
- v Itálii, Francii, Německu i v Uhrách vznikají kulturní a umělecká střediska na dvorech panovníků
Evropská literární renesance
· Itálie
- zde podmínky pro vznik renesance byly vytvořeny nejdříve
o Dante Alighiery (1265 - 1321)
- Florenťan
- považován za předchůdce renesance
- pocházel z nezámožné městské šlechty
- zabýval se studiem antického i soudobého umění
- roku 1302 musel odejít jako stoupenec protipapežské strany ze svého rodného města, zbytek života ve vyhnanství pod ochranou městských států ve Veroně a Raveně
- hlubokým zážitkem, který ovlivnil jeho život byla láska k Beatrice, která však už v době, kdy vzniklo Dantovo největší dílo Božská komedie, byla mrtvá
§ Božská komedie
- rozsáhlá básnická skladba
- původně se jmenovala jenom Komedie, později k tomuto názvu připojil Dantův životopisec Boccaccio přívlastek „božská“
- tři díly - Peklo, Očistec a Ráj
- básník zabloudí v lese a ohrožují ho tři šelmy - Smyslnost, Pýcha a Lakomství - jeho původcem se stane Vergilius, který byl vyslán mrtvou milenkou Beatrice, mohou uniknout, jestliže projdou Peklem a Očistcem, realistické záběry ze světa prokletých, uprostřed pekelných muk a zkoušek ho upoutává příběh Paola a Francesky, v Očistci nalézá básník mezi potrestanými i velké vladaře, na prahu Ráje básníka opouští Vergilius, neboť jako pohan nesmí vstoupit, Danta se ujímá Beatrice, aby mu pomohla poznat tajemství věčné blaženosti
- Dante se snažil proniknout k záhadám lidského života
o Francesco Petrarca (1304 - 1374)
- označován jako otec italského humanismu, zároveň byl i největším básníkem italské renesance
- vypovězen z Florencie, šel do Avignonu
- byl v písemném styku s Karlem IV., navštívil Čechy
- rozhodující událostí jeho života bylo setkání s Laurou, která umírá roku 1348, na rozdíl od Beatrice nebyla zbožtěná, ale vystupuje jako skutečná žena
§ Zpěvník (1327 - 1370)
- v hovorové toskánštině napsaný soubor básní
- většina psána formou sonetu
22.2.2007
- sonet - jedna z nejrozšířenějších forem, má 14 veršů - dvě čtyřverší a dvě trojverší, rým bývá obkročný nebo střídavý, v anglické poezii se sonet člení na dvě části - 12 veršů a 2 verše, sonet vede ke kladení a zodpovídání otázek, uváděny protiklady, dochází k obměňování a stupňování základní myšlenky, která je uzavřena překvapivou pointou, původ není přesně znám, asi ve 12. - 13. století v italské lidové slovesnosti, pak v renesanci (hlavně díky Petrarcovi, v Anglii William Shakespeare)
o Giovanni Baccaccio
- má největší podíl na vzniku renesanční novely - krátký prozaický žánr, název z lat. „novella“ = „novinka“, cílem těsnější vztah k realitě než v dřívější literatuře, vyznačovala se tematickou sevřeností s pádným dějem, vtipné a často překvapivé vyústění konfliktu, někdy připomíná anekdotu, podává přesvědčivý obraz mravů své doby, pochopení pro lidské slabosti, později vzniká novela detektivní, psychologická atd.
§ Dekameron
- cyklus 100 novel v 10 skupinách po 10
- spojeno rámcovým příběhem 7 urozených paní a 3 mužů, kteří se v době moru uchýlili z Florencie na venkov a vyprávějí si příběhy - především milostné
- výstižný obraz mentality a mravů soudobé Itálie
- obliba krátké povídky se šíří i do jiných literatur
o Niccolo Machiavelli (1469 - 1527)
- politik, diplomat, spisovatel
§ Vladař
- politický traktát
- pojednává o vlastnostech, jaké by měl mít ideální panovník, odklání se od středověkého názoru na vládce jako osobnost pověřenou bohem
§ Mandragora (1520)
- komedie
- nejvýznamnější projev italského dramatu
· Francie
o Francois Villon (1432 - 1463)
- své jméno má od příbuzného, který ho přijal a nechal vystudovat na univerzitě
- Mistr svobodných umění
- už za doby studia se pohyboval mezi společenskými vyděděnci, dostává se spolu s nimi do křížku se zákonem
- studium rétoriky mu poskytlo rozsáhlé znalosti středověké poezie
27.2.2007
- v jeho poezii různá témata, například pocit pomíjivosti života na Zemi, přijímání smrti jako konečného rozhodnutí veškerého dění
- v jeho poezii se setkáváme s člověkem, který prožívá své lásky i zklamání, většinou to je člověk na dně společnosti, ostatní se mu vysmívají a pohrdají jím
- v jeho verších spousta protikladů - verše útočné a plné sarkasmu, ale přistupuje k životu s úsměvem a s nadhledem
§ Odkaz (Malá závěť)
- osmiveršové básně ironického a satirického obsahu
- podle toho vzniká francouzská (villonská) balada - z 3, 7 až 12 veršovaných slok a z tzv. poslání neboli envoi [ánvua] s polovičním počtem veršů, všechny sloky ukončeny refrénem (2 - 3 rýmy)
§ Závěť
- jedno z nejpozoruhodnějších děl středověké lyriky
- autor se zamýšlí nad svým pohnutým životem, své hříchy omlouvá chudobou a krutým osudem
o Francois Rabelais [rablé] (asi 1494 - asi 1553)
§ Gargantua a Pantagruel
- cyklus vycházející v letech 1532 - 1564, na poslední části není autorství prokázáno
- příběhy obrů otce Gargantui a syna Pantagruela
- komicky zde zveličil největší nedostatky své doby - kritizuje nesmyslnou organizaci vzdělání, pokrytectví, vysmívá se přežitým žánrům středověké literatury
o Michael de Montaigne [Monteň] (1533 - 1592)
§ Eseje
- podle toho esej - prozaický útvar drobného obsahu, na pomezí odborné, umělecké a publicistické literatury, zpracovává témata převážně z filozofických a humanistických věd
- subjektivní pohled k problematice, toto dílo založeno na zkoumání osobnosti autora
- vzniká v ústraní v Bordeaux [Bordó], kam se autor uchýlil asi ve 40 letech
- ukazuje, jak se formovaly jeho postoje, záleží pouze na člověku, jaký bude a jaký bude svět kolem něho
1.3.2007
o Erasmus Rotterdamský
- Holanďan, vlastním jménem Gerhard Gerhards
- působil v mnoha evropských zemích
§ Chvála bláznovství
- ostře se zde postavil proti německé reformaci
· Španělsko
- na přelomu 15. a 16. století se zde na poměrně krátkou dobu vytvořili podmínky pro rozvoj renesance, toto období je někdy označováno jako „zlatý věk španělského písemnictví“
o Miguel de Servantes Saavedra (1547 - 1616)
- autor básní, dramat, kratších i rozsáhlejších próz
§ Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
- 1. díl vyšel roku 1605, 2. roku 1615
- vášnivá četba rytířských románů připravila chudého šlechtice o zdravý rozum, rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířství a vydá se do světa za dobrodružstvím
- v rytířském románu má každý hrdina dámu svého srdce, Don Quijote si zvolí prostou děvečku Dulcineu z Tobasa, kvůli ní je zbit v hádce s kupci, 1. jeho výprava končí brzy návratem domů
- na další výpravy se vydává doprovázen Sancho Panzou - rozšafný vesničan, jemuž slíbil vladaření na ostrově, který společně dobudou, byl to praktický člověk, kterému šlo o dobré živobytí, netoužil po hrdinství, nebyl to prospěchář
- Don Quijote byl blouznivec, který všechno obětuje svým ideálům
- četné příhody - bitva s větrnými mlýny a stádem ovcí
- nakonec se don Quijote vrací domů, předtím se ještě setkává s Dulcineou, vystřízliví ze svých fantazií a umírá
6.3.2007
- rozkvět španělského dramatu, za zakladatele považován Lope de Vega
o Lope de Vega (1562 - 1635)
- autor velkého množství divadelních her, dochována asi čtvrtina
- dokonale ovládal řadu dramatických forem
- náboženská témata, hry z dějin Španělska a antiky, o objevení Ameriky, o mravech soudobé společnosti
§ Fuente Ovejuna (Ovčí pramen)
- o vzpouře sedláků proti feudálnímu pánovi
o Firso de Molina
- žák a pokračovatel de Vegy
- vlastním jménem Gabriel Féller
§ Svůdce sevillský a kamenný most
- postava Dona Juana - bezohledný svůdce, zaplatil za to předčasnou smrtí
· Anglie
o Geoffrey Chauier
- zúčastnil se války proti Francii, vstoupil do královských služeb
- seznámen s díly Danta, Petrarcy a Boccaccia
§ Povídky canterburské
- veršované, vliv Dekameronu
- drobní měšťané se vydávají na pobožnou pouť, vyprávějí si příběhy
o William Shakespeare (1564 - 1616)
- největší dramatik světové literatury
- narozen ve Stratfordu nad Avonnou
- autor 39 her, psal tragédie, komedie, historické i pohádkové hry, přes 150 sonetů
- v jeho životopisu mezery, v 18 se oženil s 26letou Anne Hathawagovou
- roku 1585 jel do Londýna, vynikl jako herec a dramatik, člen řady hereckých společností, seznámil se s předními vzdělanci své doby i s příslušníky královského dvora
- roku 1594 se stal spolumajitelem jedné z největších divadelních společností své doby - Lord Chamberlain’s Men (Služebníci lorda kancléře)
- roku 1599 se spolupodílel na vybudování divadelní arény The Globe (Zeměkoule)
- na sklonku života se vrací do Stratfordu, kde umírá a je tam pohřben
- kolem jeho díla řada záhad, některé jeho hry v několika verzích, s jistotou se neví, zda je vůbec napsal
...
9.3.2007
· Čechy
o Viktorín Kornel ze Všehrd
§ O právech, súdech i dskách země české knihy devatery - staví zde české zvykové právo nad právo římské, útočí proti snahám šlechty, která se snažila získat moc v zemi
- jazykové zaměření českého humanismu se projevuje také větším odborným zájmem o český spisovný jazyk, vznikají 1. české mluvnice, např. od Vavřince Benedikta z Nudožer
o Daniel Adam z Veleslavína
- univerzitní profesor, majitel tiskárny, vydával české knihy
- zaměřen především na šíření děl naučné a populárně naučné literatury
§ Kalendář historický - ve stručném přehledu podle výročí zachytil světové dějiny
- konec 16. století označován jako doba veleslavínská, její jazyk dáván za vzor spisovné češtiny, tuto dobu nazýváme také „zlatý věk českého písemnictví“
- vrcholným dílem je šestidílný překlad Bible nazýván nejčastěji podle tiskárny Bible Kralická (Biblí česká) (1579 - 1594), humanisté přistupují k Bibli jako k dílu uměleckému, přeložena do více jazyků, tuto práci u nás zastávala jednota bratrská
o Jan Blahoslav (1523 - 1571)
- historik, archivář, učitel, teoretik hudby a literatury, studoval na německých univerzitách
§ Akta jednoty bratrské - uspořádání archivů pro jednotu bratrskou, věnoval jim mnoho úsilí
§ Filipika sproti misomusům - názory na vzdělání
- získal velké znalosti, utvrdil se v myšlence, že hromadit nové učenosti má smysl pouze, pokud jsou prospěšné druhým
§ Kancionál Samotulský - jeden z nejvýznamnějších sborníků, v souvislosti s jeho přípravou vydal spis Musika - že by se měly písně skládat v češtině
§ Gramatika česká (1571) - usiluje o vytříbený jazyk, měřítkem jazykové správnosti je krása řeči, odmítá nářeční prvky, usiluje o ustálenou jazykovou normu
§ Vady kazatelů - usiluje o zvýšení úrovně mluvených projevů na bratrských shromážděních
§ Nový zákon vnově do češtiny přeložený - vzniká revizí už existujících překladů, snaha o přesný překlad, projevil se jako odborník a znalec jazyka
- brzy po smrti Blahoslava pořídili bratrští kazatelé překlad celé Bible
o Václav Hájek z Libočan
- katolický kněž
§ Kronika česká (1541) - od praotce Čecha až do korunovace Ferdinanda I. roku 1526, ale není zcela věrohodná, snaha dodat české minulosti lesk a slávu, oblíbená až do konce 18. století, je hlavním zdrojem poučení o minulosti
- podobné oblibě se těšil žánr cestopisů
§ Příhody Václava Vratislava z Mitrovic - o autorově cestě z Cařihradu
§ Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta… - od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
§ Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři do Palestiny - od Oldřicha Prefáta z Vlkanova
13.3.2007
- díla naznačují, že se u nás prosadili vlivy renesance, platí to především pro zábavnou literaturu určenou širšímu čtenářskému okruhu
- zájem o tato díla stoupá, vydávají se nová zpracování středověké (hl. rytířské) literatury, nazývané kronikami a historiemi, nebo to byly texty čerpající ze zábavných vyprávění evropské renesance
- pronikají k nám i díla anonymních tvůrců, které se šířily po celé Evropě, např. u nás zdomácněla postava Dr. Fausta (upsal se ďáblu), postava lidového šibala Enšpígla
- oblíbené další humoristické a satirické knížky, např. Frantova práva, vznikají příběhy o šašku krále Jiřího z Poděbrad - o Janu Palečkovi - Historie o bratru Janu Palečkovi
- humoristé se snažili vytvořit i drama, které přetrvalo v husitství, na rozdíl od předhusitských obracejících se k látkám z Nového zákona, obracejí se teď k látkám ze Starého zákona
- tyto hry se hrály převážně na školách (studenti) = školské drama, jiní zpracovávali náměty ze soudobého života
§ Jan Campaignus Vodňanský - Bretislaus - latinské drama zpracovávající látku národní minulosti
Statistika