Poměry v církvi ve 14. a počátkem 15. století

12. října 2012
Avignonské zajetí papežů – francouzští králové donutili přesídlit papeže z Říma do Avignonu – většina 14. stol.
1378 – kardinálové zvolili papežem Urbana VI. – původem Ital, přestěhoval se do Říma
Proti část francouzských kardinálů, zvolili si protipapeže Klimenta VII. -> rozkol v církvi = schizma => autorita papežů upadá, pro církev nebezpečné
1409 – Avignonská a římská skupina kardinálů se dohodly na koncilu v Pize
Koncil sesadil oba papeže, nový papež Alexandr V. – nikdo to nedokázal vynutit => 3. papežové, prohloubení krize; vyvrcholila za Alexandrova nástupce = Jan XXIII. – bývalý pirát, není uznáván
1414 - Římský panovník – Zikmund Lucemburský – koncil do Kostnice, hl. úkol = obnovit jednotu církve – skončil r. 1417
Papežové v Pize a v Avignonu byly sesazeni, římský papež odstoupil, nový Martin V.

Projev krize u nás

Už za vlády Karla IV., na dvoře mnoho úředníků a vědců, císař má málo peněz, neplatí je – každý císařský úředník dostal jmenování do stavu duchovenstva + farnost, ta ho živí; úředníci nežijí podle církevních pravidel, pro vykonávání duchovní práce najímáno chudé duchovenstvo = střídníci => kritika
Karel IV. pozval do Prahy N. kazatele: Konrad Waldhauser – měl ohlas, následují čeští kazatelé: Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného – nabádají k nápravě církve
Pronikly myšlenky Johna Viklefa – kontakty mezi č. státem a Anglií
1380 – morová epidemie – prohloubení krize, chudí kněží zemřeli – pomáhali lidem, bohatí přežili => nedostatek dobrých kněží
Postavena Betlémská kaple pro kázání v češtině; zaplatil Němec Januš z Wühlheimu a Pražák – Kříž
Názor: Církev by se měla zbavit majetku, má být chudá-> Zikmund Lucemburský – zdá se nebezpečné: