Tělní tekutiny
Tělní tekutiny
· roztoky anorganických a organických látek (nachází se zde tuky, bílkoviny, sacharidy..)
1. Tvoří vnitřní prostředí org.
2. Zajišťují homeostázu (= stálost vnitřního prostředí)
3. Zajišťují přenos látek difuzí ( přechod částic z místa kde je vyšší koncentrace do nižší, aby se vyrovnaly
· Základní tekutinou je voda -> tvoří 50-70% hmotnosti těla.
Dělení tekutin
1. Mimobuněčné tekutiny (extracelulární) -> obsahují hodně Na, Cl, Ca, glukózu, kyslík, oxid uhličitý
a) Mezibuněčné (mimocévní) – tkáňový mok-> patří mezi tropická pojiva
b) Cévní – krev, míza (lymfa) -> patří mezi tropická pojiva
2. Intracelulární (nitrobuněčné) -> obsahuji hodně K, v menším množství Mg, a fosforečnany
Tkáňový mok
· Význam: tvoří životní prostředí tkáňových buněk
· Dospělý člověk asi 10,5 l v těle
· Má podobné složení jako krev, ale neobsahuje bílkoviny
Míza (lymfa)
· Nažloutlá tekutina, složení podobné jako krevní plazma ale obsahuje méně bílkovin
· Vznik: Z tkáňového moku nebo vstřebáním látek ze střev
· Produkce- denně asi 3l mízy
· Proudí mízními kapilárami -> přechází v silnější mízní cévy ->a ústí do žil
· Mízovody prochází mízními uzlinami
Krev
· Tvoří 7-8% hmotnosti těla (+/- 5.5litrů, ženy jí mají méně)
· Denně vznikne asi 50 ml nové krve.
· Ztráty do 550ml bez větších problémů. Ztráty přes 1.5 l ohrožují život
· Dárcovství krve- odběr 450 ml 4x za rok
· Autotransfúze= vlastní krev se použije při operaci.
Funkce krve:
1. Přivádí ke tkáním kyslík, živiny, hormony a protilátky
2. Odvádí z tkání zplodiny metabolismu, oxid uhličitý
3. Termoregulace
Složení krve:
1. krevní plazma
2. krevní tělíska :
-erytrocyty= červené krvinky
-leukocyty = bílé krvinky
-agranulocyty (lymfocyty, monocyty)
-granulocyty (neutrofilní, eozinofilní, bazofilní)
-trombocyty = krevní destičky
1. Krevní plazma
= nažloutlá tekutina ( asi 3 litry)
· Složení: 91%=voda, 9%= rozpuštěné látky (plazmatické bílkoviny, glukóza, anorganické soli)
· pH krve: 7,4 (7.35 – 7.45) -> neutrální až lehce zásaditý
2.Krevní tělíska
· Erytrocyty a leukocyty jsou buňky. Trombocyty jsou úlomky buněk kostní dřeně.
· Původ krevních tělísek: v krvetvorných kmenových buňkách kostní dřeně.
Erytrocyty = červené krvinky
· U všech savců, okrouhlé a bezjaderné buňky, funkce: přenos kyslíku
· váží oxid uhelnatý, kyanidy, dusičnany -> otrava
1. Počet: muž= 5.1012 /1 , žena =4.5.1012/1
2. Vznikají v kostní dřeni plochých kostí lebky a trupu z nediferencovaných kmenových buněk
3. K jejich tvorbě je nutné: dostatečný přísun bílkovin, železa a vitaminu B12
4. Životnost erytrocytů: 100-120 dní (4 měsíce)
5. Zanikají: slezině a játra
6. Hemolýza= Rozpad červených krvinek
7. Příčina novorozenecké žloutenky: má hodně červ. krvinek a dojde k homolýze
8. Při vyšetření sedimentace erytrocytů se sleduje: jak rychle se usadí červené krvinky
9. Zvýšená sedimentace je v těhotenství, při menstruaci, infarkt, infekce, nádor
- norma: muži 2-3 mm/h, ženy 3-8 mm/h
Leukocyty
- průsvitné buňky s jádrem různého tvaru
1. Počet: 4-8* 109 litru ( zdraví->méně,nemocní-> více)
2. Funkce: obranyschopnost (imunita) těla-> tvorba protilátek, likvidace zárodků který způsobují onemocnění
3. Vznikají v: kostní dřeni a ve tkáních lymfatického systému (uzliny,slezina)
4. Životnost:několik dnů (někdy hodiny, někdy roky)
5. Většina leukocytů má schopnost fagocytózy: pohlcování
6. Mají též schopnost chemotaxe= řízený pohyb k nějakému místu, které má určité chemické složení
Dělení leukocytů:
1. Granulocyty
- obsahují barvitelná zrna
- Jejich funkce: Zajišťují likvidaci (pomocí fagocytózy) cizorodých látek
- Dělí se podle barvitelnosti speciálními barvivy:
1. Neutrofilní
- barví je neutrální barviva,
2. Eozinofilní
- Barví je kyselá barviva, je jich 1-9%
- Více se množí při alergických onemocnění
3. Bazofilní
- barví je zásadité barvivo, je jich 0.5 %
- Produkují látky, které působí proti srážení krve a produkují rozšiřování cév
2. Agranulocyty
- Neobsahují barvitelná zrna
1. Lymfocyty
- Je jich 20-40%
- Vyrábí protilátky
2. Monocyty
- Je jich 2-8%
- Monocyty se přeměňují na makrofágy (až 5x větší), pohlcují všechny mikroorganismy staré buňky
- Vyskytují se v místech kde je zánět, infekce, v mízních uzlinách, jsou ve slezině a játrech
Trombocyty:
- úlomky kostní dřeně
1. Vznikají: v červené kostní dřeni
2. Počet: 250 * 109 v jednom litru
3. Funkce: srážení krve
4. Životnost: 2 – 4 dny
Zástava krvácení (hemostáza)
3 způsoby:
1. Zúžení cév (v místě zranění se shlukují a rozpadají trombocyty)
2. Vytvoření zátky (krvácení v drobných cévách zastaví shlukování a rozpad trombocytů)
3. Srážení krve (trombocyty obsahují koagulační faktory -> srážení krve)
Srážení krve
- Podstata: rozpustná krevní bílkovina fibrinogen se přemění na nerozpustný fibrin, který vytvoří síť vláken -> zde se zachytí krevní buňky -> vznikne krevní koláč, vytlačí se kapalina tzv. krevní sérum (krevní plazma)
- Srážení ovlivňuje řada faktorů, např. vápník, heparin
- Proti srážení působí:
- citráty (váží vápník)
- heparin -> snižuje srážlivost krve
- kumarin (blokuje vitamin K v játrech -> blokuje tak srážení)
- kyseliny acetylsalicylová- acylpyrin
Krevní skupiny
- Nobelovu cenu v r. 1903 za objev skupin A, B a C (dnes 0) získal rakouský lékař Karel Landsteiner.
- V r. 1906 český psychiatr Jan Jánský zveřejnil svůj objev krevních skupin A, B, AB, 0.
- Smísí-li se krev jednoho člověka s krví jiného, může dojít ke shlukování (aglutinaci) červených krvinek ->ucpání cév.
- Podstata shlukování: imunitní reakce antigenu (aglutinogenu), který je v membráně červených krvinek s protilátkou (aglutinin), která je v plazmě.
Systém AB0:
- antigeny (aglutinogeny) – typ a, typ B
- protilátky (aglutininy) – typ anti-A, anti-B
|
Krevní skupina |
Obsahuje aglutinogen |
Obsahuje aglutinin |
Zastoupení v ČR |
|
A |
A |
Anti-B |
41.5 % |
|
B |
B |
Anti-A |
14.1 % |
|
AB |
A,B |
- - - - - - - - |
6.6 % |
|
0 |
- - - - - - - - |
Anti-A,anti-B |
37.8 % |
- Skupina 0 je univerzální,protože neobsahuje žádný antigen.
- Aglutinogeny A (nebo B) reagují s anti-A nebo s anti-B -> dojde ke shlukování.
- Obě reagující látky nemohou být normálně přítomny v krvi jednoho člověka. Mohou se tamdostat při transfuzi -> nutné předem udělat křížovou zkoušku.
- Určování krevních skupin- Biologie III- str.57
- Podle krevních skupin nelze určit otce dítěte, ale lze ho vyloučit. Dnes se používají ke stanovení otcovství testy DNA.
Systém Rh:
- faktor poprvé objeven v krvi opic Macacus rhesus -> Rh faktor
- jedná se o další antigen, který je obsažen v membráně červených krvinek
- Rh pozitivní krev (Rh+) – obsahuje Rh-faktor
- Rh negativní krev (Rh-) – neobsahuje Rh-faktor
- V krvi nejsou obsaženy protilátky proti Rh antigenu, ale mohou se vytvořit:
1. při opakované transfuzi krve Rh+ člověka Rh-
2. u matky v těhotenství, která je Rh- a plod je po otci Rh+
- při opakovaném těhotenství, může krev plodu vyvolat tvorbu Rh protilátek, které se pak mohou dostat do krve plodu a vyvolat hemolýzu-> těžkou novorozeneckou žloutenku
- prevence: ženě se podává látka, která blokuje tvorbu anti-Rh protilátek
Onemocnění krve
- Leukémie = rakovinné onemocnění charakterizované nekontrolovatelnou tvorbou leukocytů, ale nefunkční. Osoby mají malou schopnost odolávat infekcím
- Anémie= chudokrevnost -> počet červených krvinek a normální koncentrace hemoglobinu jsou sníženy
- Hemofilie = špatná srážlivost krve
Statistika