Nahosemenné rostliny

2. b) Nahosemenné rostliny

(jehličnany)

-          mnohobuněčné

-          cévnaté

-          zelené

-          rozmnožování – pohlavní (sporofyt -> vzniká splynutím 2 gametofytů)

-          autotrofní výživa

-          vytvářejí semena; semena nejsou uložena v plodu -> volně leží na podpůrných šupinách (základ plodolistu)

-          mají vodivá pletiva (cévice)

-          produkují pryskyřice (hojivá funkce, proti škůdcům)

-          jehlicovité listy

-          Stavba:

o   koruna + kmen (dřevnatý stonek) + kořenová soustava (svazčitá nebo hlavní a vedlejší)

o   stavba kmene: ukládání buněk do sebe -> mrtvé; nejsou pružné -> praskání kůry (borka = borovicová kůra).

Pod kůrou je lýko + kambium (roste do šířky).

o   stavba koruny: listy jsou jehlicovité (borovice) nebo šupinovité (jalovec) -> vyrůstají na brachyblastech = zkrácené větve (borovice).

-           Nevytváří květy ale pohlavní buňky = šištice.

-           Samčí šištice = tyčinky s krátkou nitkou + 2 prašná pouzdra – vznikají z nich pylová zrna -> pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (obsahuje 2 bezbarvé sperm. buňky 1 z nich může oplodnit vaj. buňku)

-          Samičí šištice = vřeteno + semenné a podpůrné šupiny. Na svrchní straně semenné šupiny

vznikají vajíčka -> ve vajíčkách vzniká zásobní pletivo +zárodečník s haploidní vaječnou buňkou

-> po oplození vzniká zygota – základ zárodku a semene (sperm. buňka + vaj. buňka)

-          opylení =  přenesení pylového zrna na vajíčko

o   větrosnubné – opylení větrem

 

 

 

 

 

 

 

 

-          mezi opylením a oplozením může být až jeden rok

-          stavba šištice: vřeteno, podpůrné šupiny

-          šištice jsou – rozpadavé

       – nerozpadavé

-          nevytváří plod

-          dělení nahosemenných:

o   a) PINOPHYTA

§  90 % jehličnanů

§  jehlicovité listy (mohou být ve svazečcích)

§  kořenový systém různý (borovice – hlavní + vedlejší; smrk – svazčitý)

§  obsahují pryskyřici -> při zranění stromu -> zaceluje rány

§  ohrožení je lýkožrout

§  zástupce:

·         Borovice černá

·         výskyt: Evropa, Středomoří, Alpy

·         nenáročná dřevina, světlomilnost

·         dobře snáší sucho -> k osázení odlesněných oblastí

·         až 40 metrů, kůra žlutohnědá až šedočerná

·         kořenový systém: hlavní kořen + vedlejší

·         jehlice ve svazečcích po 2

·         kvete v květnu až červnu

·         v ČR nepůvodní (náhradní dřevina, jako palivo, výroba celulózy, okrasná v parcích)

o   b) GNEtopHYTA

§  spíše keře jediný zástupce:

·         Chvojník (efedra) -> efedrin = droga (Slovensko)

o   c) CYKASY

§  nízký vzrůst, palmovité listy do chocholu

§  subtropická dřevina

§  semena v dužnatém obalu -> přesto nahosemenná

§  místo pryskyřicemi škrob -> domorodci ho získávají a nazývají ságo

§  zástupce:

·         Jinan dvoulaločný

·         nejpokročilejší k morfologii nahosemenných

·         předchůdce listnatých stromů

·         ale patří do pinophyta – má brachyblasty, jehlicovité listy, mezi nimi blána

-          sporofyt = diploidní stádium rostliny -> v každé buňce 2 sady chromozómů

-          gametofyt = haploidní stadium -> každá buňka obsahuje jen 1 sadu chromozómů  (vznik mitózou)

o   splynutím 2 gamet -> sporofyt

-          oplození:

o   pylové zrno při opylení dopadá na tekutinu vytvářenou na klovém otvoru vajíčka -> tekutina vysychá -> vtahuje zrno dovnitř, kde klíčí v pylovou láčku -> proniká k zárodečníkům vajíčka a uvolňuje 2 neobrvené spermatické buňky -> 1 splyne s vaječnou buňkou -> základ embrya -> vznik semena