Vznik a vývoj života na Zemi

4 teorie (hypotézy):

• Kreační teorie – život na zemi vznikl (ať už náhle, či dlouhodobě) za přispění nadpřirozené síly – hlavní argument: tak komplikované věci nemohly vzniknout samy od sebe – zastánci (i Carl Liné) používají argument nezjednodušitelně složité struktury – každá část těla musí být během svého vývoje plně funkční, některé části ale ve zjednodušené verzi funkční být nemohou.
• Teorie samoplození – organismy vznikají z neživé hmoty (jako jednoduché, dál se vyvíjí) – to vyvrátil Paster sterilizací.
• Teorie panspermická – život se na Zemi dostal jako jakási infekce z vesmíru, je to jeho obecná vlastnost.
• Teorie evoluční abiogeneze – organismy vznikly vývojem z neživých struktur přímo na Zemi.

Vznik genového kódu

Všechny organismy mají bílkoviny a nukleové kyseliny – musely z něčeho vzniknout – buď nejprve byla jen bílkovina, nebo jen kyselina nebo jednoduchá bílkovina s kyselinou na jednodušším principu než viry, nebo jiná možnost.

Rus Oparin – „prapolévka s koacerváty“ – prostředí, kde na Zemi vznikl život – koacerváty – měchýřky s biomembránou, uvnitř byly enzymy, vznikaly osmózou, praskaly a tak se rádoby množily.

Genová hypotéza – předpokládá existenci nukleové kyseliny a syntézu nukleových kyselin bez enzymů, nukleová kyselina tvořena nukleotidy – spojením vznikají krátké úseky (oligonukleotidy). Předpokládá, že v mělkém moři je teplota vody závislá na teplotě vzduchu – střídáním dne a noci se mění – denaturace – rozpad nukleotidů, při ochlazení se skládaly – stále dokola – může teoreticky vzniknout s vazbou na bílkovinu – změna fyzikálních vlastností (hustoty), klesá ke dnu, kde ji tolik neovlivňuje změna teploty – je stabilní a může se pomalu množit.