< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Publius Ovidius Naso: ProměnyAlan Nelson: NarapoiaČtenářský deník

Publius Ovidius Naso: Umění milovat

Obsah díla:

Tato kniha se skládá ze tří částí, z nichž dvě jsou věnované mužům a poslední ženám.

První část pojednává o tom, jak muži získají ženy. Nazývá se přímo „Kde hledat ženy a jak si je trvale získat“. Naso zde líčí místa a příležitosti, kde se s ženami seznámit – divadla, veřejné slavnosti, lázně, dokonce i cirkusy či gladiátorské hry. Dále zde popisuje, jak by měl vypadat dopis pro ženu, dárek, že by muž měl být ženě na blízku, vytrvalý… Nesmí se nechat odradit po prvním odmítnutí. V úvodu této části je báseň, ve které autor vysvětluje, proč dílo napsal.

Druhá část nazvaná „Rady mužům, jak si ženu udržet“. Publius Ovidius Naso radí mužům, jak si lásku udržet a jak o ni pečovat. Především by muž měl být pozorný, povolný, měl by ženě lichotit, i když si třeba myslí něco jiného, nevytýkat jí chyby, jak by měl o ženu pečovat, například když je nemocná, a samozřejmě by jí měl být věrný. Neměl by se jí také ptát na věk. Muž může ženu dobývat díky dárkům, básničkám, milistným písním, své vlídnosti a pozornosti nebo také tím, že je odvážný. Kniha druhá také říká, že ne vždy je láska oplácena a brána tak, jak si muž myslí.

Třetí a poslední část pro ženy je věnovaná nejvíce radám péči o zevnějšek. Líčí tam, že i sebevíc krásná žena, která je neupravená už není krásnou. A naopak nepříliš krásné ženy, které o sebe pečují vypadají o mnoho lépe. Přímo popisuje, jak se líčit – například barvit si tváře křídou či morkem, vyplňovat si obočí, nebo si i oči podmalovávat uhlem... Autor radí ženám i v tom, že podle toho jak jsou velké se mají oblékat, aby skryly své vady. Žena by měly být tedy přitažlivá, pohybovat se ladnou chůzí, měla by umět tančit, číst básně, ukazovat se na veřejnosti… Předností ženy je také umět odmítnout muže. Naso i ženám radí, jak psát dopisy. Autor radí ženám, aby si daly pozor na muže, kteří vidí jen sami sebe a nevydrží moc dlouho s jednou partnerkou.

Úryvek z knihy:

Máš-li snad černé zuby neb velké a nakřivo rostlé,
utrpíš velkou škodu, budeš-li příliš se smát.
Dívky (kdo by to věřil?) se dokonce učí i smíchu,
chtějí i po této stránce získat si půvabný vzhled.
Otvírej mírně ústa a na obou tvářích měj důlky,
přitom kořeny zubů zakrývej okrajem rtů.
Nesměj se stále a stále, až křeč tě v slabinách svírá:
jakousi ženskou něhou zvoniti musí tvůj smích!
Jedné zvrácený chechtot zas ústa ošklivě zkřiví,
druhá se při smíchu třese - spíše bys věřil, že lká;
jiná zas, když se směje, tak nějak odporně vřeští,
jako když oslice hnusná hýkajíc otáčí mlýn.

Kam až umění nejde? I půvabně plakat se učí,
kdokoli, jakkoli chtí, dají se v nářek a pláč.
Což když některé hlásky též zbavují správného znění,
a když i nutí jazyk pronášet šeplavý zvuk?
Půvab je v chybě té, když ledacos vysloví špatně,
hůř se však učí mluvit, nežli jak dovedly již.

Znaky díla:

Autor v knize hodně užívá přímou řeč a přirovnání, čímž text oživuje. Svá tvrzení podkládá praktickými příběhy z řecké mytologie. Celá kniha je veršovaná a prolínají se v ní s radami i dávné příběhy, někdy i o lásce – Achilleus a Déidameia, Daidalos a Ikaros, Paris a Helena, a další.

Můj názor:

Myslím si, že téměř všechny rady platí i pro současnost, i když jsou dva tisíce let staré, ovšem samozřejmě s různými obměnami přispěnými moderní dobou, tím myslím, že ženy se malují tužkami na oči místo uhlů, i šaty jsou jiné a obecně dílo se hodí i do dnešní doby, když promineme nějaké ty změny.


Přidal: tess.for 26.02.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 594
Zhlédnuto: 15909 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Publius Ovidius Naso: ProměnyAlan Nelson: NarapoiaČtenářský deník