Místo děje: v Paříži v domě Orgonově
Tartuffe je podvodník, který se snaží zmámit Orgona a to se mu také daří. Orgon mu úplně věří. Tartuffe si hraje na velikého svatouška, který věří jenom v boha a neudělal by nic, čím by se zprotivil u Ježíše. Orgon mu slíbí za ženu svoji dceru Marianu, i když ta miluje Valéra. Odkáže mu celý svůj majetek a svěří mu dokumenty, které měl pohlídat svému příteli uprchlíkovi. Tartuffe toho zneužije, okrade celou Orontovu rodinu a dokonce Oronta udá králi. Ten ale už ví, že je to podvodník, který podvedl spoustu dalších rodin a potrestá ho. Orontovi udělí milost.
ORGON: Hmmm, od ní bude já se učit mravům, vida!
DORINA: Měl byste opravdu na moje slova dát.
ORGON: Nic nedbej, dceruško, a nech ji povídat! Tvůj otec přece ví, co může obšťastnit tě. Dal jsem své slovo sic již Valeriu, dítě, ten ale mimo to, že hraje velmi rád, je trochu libertin, jak se lze domnívat. Já nevím, že by kdy byl v chrámu na mši svaté.
DORINA: Má tam snad docházet, když vy v něm vystáváte, jak ti, co chodí tam se jenom ukázat?
ORGON: Ty rozumy si nech, až se tě budu ptát. (K Marii) Tvůj ženich, Tartuffe, se těší přízni Páně, a to je bohatství jen zřídka popřávané. Ten sňatek vyplní tvůj nejsmělejší sen, jen samou radostí a štěstím naplněn. Budete spolu žít, v svém srdci zbožné plání, jak párek hrdliček jen v samém cukrování, dni u vás poplynou bez každých marných svád a ty jej učiníš - čím budeš sobě přát...
DORINA: Udělá z mužíka paroháče.
ORGON: I plesky!
DORINA: Říkám vám, že, taškář, brzo zpláče, že její planeta už zmůže všechnu ctnost, co jí má slečinka a její nevinnost.
ORGON: Mlč! Neskákej mi v řeč, ty jedna hubatice, a přestaň strkat nos, do čeho nemáš, sice...
DORINA (ho přeruší vždy, když se chystá mluvit k dceři): Já o tom hovořím jedině kvůli vám.
ORGON: Máš tuze starostí.
DORINA: To mám.
ORGON: Mlč, povídám!