Doba děje: 19. století
Místo děje: Francie - Paříž, Montreuile
Jean Valjean je čistič stromů, jednoho dne ze zoufalého hladu ukradne bochník chleba a je poslán na galeje. Protože se několikrát neúspěšně pokoušel o útěk postupně se mu trest navýšil na devatenáct let.
Po tom, co byl propuštěn přišel do domu biskupa jménem Charles Francois Bienvenu Mirel zvaný biskup Vítaný. V noci mu Valjean ukradl stříbro, avšak když byl dopaden, biskup mu stříbro věnoval. Ještě téhož dne okradl na cestě malého chlapce.
Jean Valjean se však změnil, díky podnikání se z něho stal bohatý a vážený občan města Montreuil. Byl tu znám jako otec Madeleine. Pomáhal chudým a později se stal starostou. V té době byla Fatima propuštěna z jednoho jeho podniku bez jeho vědomí a ona postupně upadala do stále větší bídy - potřebovala stále peníze pro Thénardiera, u kterého nechala svou dceru Cosetku, aby mohla ve městě vydělávat. Později ji Valjean najde, pomáhá ji, ale přesto v nemocnici umírá, Valjean jí slíbí, že se postará o Cosetku.
Policejní inspektor Javert stále hledá Valjeana, pozná ho, ale v té době chytnou nějakého muže, který mu je velmi podobný a chtějí ho poslat na galeje. Valjean se přizná, aby ho zachránil. Později uteče a odvede Cosetku od Thénardiera, ze které si mezitím udělali služku. Javert je však znovu vypátrá a oni musí utéct. Ukryjí se v ženském klášteře.
Marius je synem napoleonského důstojníka. Jeho bohatý dědeček přinutí jeho otce - důstojníka - aby ho dal na výchovu k němu, jinak že ho vydědí. Marius po letech zjistí, kdo je jeho otec a podle jeho poslední vůle se snaží najít Thénardiera, který zachránil důstojníka zachránil v bitvě u Waterloo. Nepohodne se s dědečkem a odchází. Žije v chudobě. Potkává Valjeana s již dospělou Cosetkou, zamiluje se do ní. Navzájem se však neznají a Valjean se s Cosetkou odstěhují, protože si myslí, že Marius je policista, který je sleduje.
Marius zjišťuje, že jeho sousedem je Thénardier a jeho rodina, kteří zchudli a teď zneužívají dobroty jiných lidí. Navštíví je také Valjean. Thénardier ho pozná a chce ho okrást. Marius mu to chce překazit a proto kontaktuje policii - inspektora Javerta. Policie vtrhne do bytu Thénardiera, který tam sezval několik kolegů lupičů a právě chtějí zabít Valjeana. Lupiči jsou zajati a Valjean v nastalém zmatku uprchá.
„Poslyšte,“ pravil Madeleine, „pod vozem je ještě dost místa, aby se tam vešel člověk a zády pozdvihl vůz. Stačí půl minuty a chudák bude zachráněn. Je tu někdo tak silný, kdo by se toho odvážil? Vydělá si zlaťáků.“
Nikdo ve skupině se nehýbal.
„Deset zlaťáků!“ pravil Madeleine.
...
Javert pokračoval: „To vyžaduje síly. Bylo by třeba řádného siláka, který by zvedl vůz jen tak na zádech.“
A pak se upřeně zahleděl na pana Madeleina a pokračoval zdůrazňuje každé slovo:
„Pane Madeleine, poznal jsem dosud jediného muže, který by byl schopen tohle provést.“
Madeleine se zachvěl.
Javert dodal lhostejně, ale nespustil přitom z Madeleina zrak:
„Byl to trestanec.“
„Ale?“ pravil Madeleine.
„Z toulonských galejí.“
Madeleine zbledl.
A zatím vůz se pomalinku bořil hlouběji a hlouběji.
Kniha ukazuje společnost v 19. století. Zabývá se lidmi na okraji společnosti - žebráky, galejníky, lupiči ... Příběh mně přišel dosti zajímavý, nerozesmál, ale to není ani jeho cílem. Spíš mě chce přinutit k zamyšlení.