Zděněk Jirotka: Saturnin (2)

Místo děje: Praha, dědečkův dům u Prahy

Postavy:

Vypravěč - obyčejný Pražák, jehož život je náhle otřesen a rozvrácen novým sluhou; jeho jméno není v knize zmíněno (ve filmu jako Jiří)
Saturnin - sluha vypravěče, vyhledává nebo vytváří neobvyklé situace, které bravurně řeší
slečna Barbora - Barbora Terebová, mladá pohledná sympatická žena, která si získá srdce vypravěče
teta Kateřina - černá ovce rodiny, snaží se získat peníze bez práce
Milouš - syn tety Kateřiny, zkažen její výchovou, ale v jádru dobrý kluk
dědeček - dědeček vypravěče, veselý starý pán, který se baví bojem potomků o jeho vlastní dědictví
doktor Vlach - přítel vypravěče, velice výmluvný, dokonce podle autora s ním nejde debatovat

Obsah díla:

Obyčejný mladý muž bydlící v Praze poklidným životem si pořídí sluhu Saturnina. Saturnin touží po dobrodružství a neobvyklých situací, proto vystěhuje svého pána z jeho pohodlného bytu do obytné lodi na Vltavě a začne rozhlašovat jeho údajné hrdinské činy.

Vypravěč se na tenisovém kurtu seznámí se slečnou Barborou Terebovou, s níž prohraje několik setů, avšak přiznává, že k ní začíná chovat určité sympatie.

Teta Kateřina se vždycky snažila mít dobře, ale aby jí to stálo co nejméně úsilí. Po smrti svého muže strýce Františka majícího továrnu na kosmetiku připomínající spíš laboratoř středověkých alchymistů se upnula na získání dědictví po dědečkovi. Jednoho večera ji nalezne vypravěč na své lodi, kde se okamžitě bez ohledu na názor majitele zabydlí. Saturnin však přispěchá a důmyslnou lstí ji vypudí pryč.

Další část knihy se odehrává v dědečkově domě, kam vypravěče pozval na dovolenou jeho dědeček. Hned na začátku si pohmoždí kotník, a proto musí do nemocnice, ze které ho odveze slečna Barbora, kterou dědeček pozval také. Tetu Kateřinu s Miloušem nezval, ti se pozvali sami. Po velkém lijáku se protrhne most, který spojuje dům s okolním světem. Kuchařka a služebná zůstali na druhém břehu řeky a navíc vypnuli elektřinu.

Osazenstvo domu musí přežívat ze zásob. Večer se střídají ve vyprávění příhod a k tomu ještě Saturnin pronásleduje Milouše, protože urazil slečnu Barboru. Zatím se vypravěč a Barbora pomalu sbližují.

Kvůli nedostatku jídla se rozhodnou obejít řeku a kolem pramene v horách se dostat do města. Když si dědeček zvrtne kotník, cesta se protáhne o celý den a je nutno přenocovat v lese. Po návratu zděšeně zjišťují, že most byl mezitím opraven a celá cesta byla tedy zbytečná.

Ještě bylo třeba lstí vyštvat tetu Kateřinu z domu, o což se postará vynalézavý Saturnin.

Po skončení dovolené zůstává Saturnin u dědečka a společně zakládají „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“ a vypravěč se již těší na sjednanou schůzku se slečnou Barborou. A teta Kateřina? Ta se znovu a bohatě provdala.

Úryvek z knihy:

Prožíváme-li delší dobu idylu, tvrdí doktor Vlach, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že ta kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo koneckonců v naší moci, aby jen hřála.

Znaky díla:

Humoristický román. Syntax je složitější, dlouhá souvětí, jazyk je spisovný, ne však příliš knižní. Psáno v ICH-formě, pásmo vypravěče převládá nad pásmem postav.

Hlavním znakem románu je suchý, podobný anglickému, humor s hlubším podtextem.

Kniha byla zfilmována v roce 1994 režisérem Jiří Věrčákem.

Můj názor:

Při čtení této knihy se člověk rozhodně nenudí. Často se stane, že je nucen vyprsknout smíchem, což u čtenáře docílit se jen tak každému spisovateli nepovede. Humor v této knížce ovšem také může vést k hlubšímu zamyšlení.