Dílo Francouzská poezie naší doby obsahuje překlady básní některých francouzských básníků. Jde hlavně o básníky 19. století. Dílo obsahuje překlady děl tzv. prokletých básníků (např. Charles Baudelaire, J.A.Rimbaud, Paula Verlain, Stéphane Mallarmé, Tristan Corbiére,Appolinaire) atd.
Úryvek z knihy:
Báseň vztahy
Je chrámem příroda s živými pilíři,
jež slovy zmatenými někdy zahovoří;
v symbolů černé hvozdy se tu člověk noří,
jež na něj důvěrně svůj pohled zamíří.
Jak táhlé ozvěny, jež zdaleka se mísí
v jednotě hlubinné, dálné a temnotné,
rozsáhlé jako noc a jako světlo dne,
tak vůně, barvy, zvuky odpovídají si.
Jsou vůně některé svěží jak dětská těla,
jak louky zelený, sladké jak oboe
bohaté, vítězné či porušené zcela,
v nichž nekonečných věcí rozpětí se skrývá,
jak ambra, kadidlo, mošus a benzoe,
ze kterých ekstase smyslů i ducha zpívá.
Květy zla- oxymorón (květy (symbol krásy) x zlo)
Báseň Vztahy je o vztazích ne lidských vztazích v přírodě, vše se vším souvisí, o kráse přírody, o barvách, vůních, a zvucích, o protikladech přírody- krásy přírody x temnota, dálka.
Charles Baudelaire -Semper Eadem
Ó mlčte, nevědomá!duše skouzlená!
rty s dětským úsměvem!Nad Život hedvábná
Smrt na nás pouta má a těmi váže nás.
Ó nechte, nechte lží se moje srdce opít
a jako v krásném snu se v očích vašich stopit
a dlouze zadřímnout ve stínu vašich řas!
Semper Eadem (stále táž) je snová báseň (autor nechce realitu nechte lží se moje srdce opít), pocit skepse, zklamání x touha po lepším životě, opěvování smrti- na konci vždy přijde, rozkoš x bolest, ironie, zmar a zánik.
Můj názor:
Autor se snaží českým čtenářům přiblížit poezii jiných národů, v této sbírce jsou překlady francouzských básníků. Překlady se snažil dělat co nejvěrněji, aby překlad vystihl původní básníkovu myšlenku, aby se neodchyloval. Sbírka je souhrnem moderní francouzské poezie. Sbírka vychází z evropských uměleckých směrů (hl. symbolismus, obsahuje překlady francouzských symbolistů).