Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana (2)

Doba děje: 2. století

Místo děje: Španělsko

Postavy:

Robert-americký dobrovolník, proti fašismu, na straně republikánů, individualista, velmi obětavý a statečný Pablo-vedoucí partyzánské skupiny, nedůvěřivý, ukvapený

Obsah díla:

Román se odehrává během občanské války ve Španělsku. V kraji Segovie. Kniha je záznamem událostí pouhých tří dnů. Robert Jordan, americký dobrovolník, přijíždí do Španělska mezi partyzány, kteří mají za úkol vyhodit most do povětří a jsou pod vedením vedoucího Pabla. Velení však postupem času přebírá jeho žena. Robert se zde seznamuje s Marií, která měla velmi smutný osud, její město obsadili fašisti, zabili její rodiče a ji znásilnily. Poté se dostala náhodou sem. Pablova skupina měla odpálit jeden fašistický vlak, ale Marii se z něj podařilo utéci.

Pablo je proti odstranění mostu, protože ví, že pokud bude most zničen, budou muset hory opustit. Jednou zaslechne, jak se celá skupinka radí s Robertem, jestli most odpálit a jak to provést. V noci se Robert vzbudil a šel zkontrolovat trhavinu, když zjistil, že chybí rozbušky a odpalovač. Pablo se ke všemu přiznal - dostal strach a hodil všechno do řeky. Poté svého neuvážlivého činu ale začal litovat a sehnal alespoň pět mužů na pomoc. Robert se však na něho nezlobil. Nálož lze odpálit i bez odpalovače, jen s pomocí granátů a pět mužů také není k zahození. Ráno most odpálili. Skupina Pablovy ženy přišla o dva lidi, o život přišlo i všech pět, které sehnal Pablo jako náhradu za zničené rozbušky a o život přišel i starý Anselmo, který zavedl Roberta do hor.

Poté se dali na ústup. Měli však jeden problém, bylo třeba přejet kousek po sledované silnici. Všichni přejeli v pořádku kromě Roberta, jehož zasáhl jeden granát do nohy a přeřízl mu hlavní nerv. Ostatní se sice vrátili, ale on je poslal pryč a nechal si jen kulomet. On už je ztracený, ale alespoň se mu podaří zdržet pronásledovatele.

Úryvek z knihy:

„Hej,“ řekl cikán Anselmovi. „Koukej odnýst ty dva pytle na nějaký bezpečnější místo. Maj velkou cenu.“ Anselmo něco zahučel. „Já jdu pro víno,“ oznámil Robertu Jordanovi. Robert Jordan vstal, odnesl oba tlumoky od vchodu do jeskyně a opřel je každý z jedné strany stromu. „Věděl, co v nich je, a neviděl je rád těsně u sebe.“

Můj názor:

Dílo by dalo zařadit jako milostný román na pozadí války. Objevují se zde témata jako je válka, láska, smrt, obětavost. Obětavost člověka, který ví, že jeho život už stejně nemá smysl (je postřelen, přijde o nohu) a tak chce alespoň zachránit své přátele. Příběh je až do konce velmi dramatický, popisuje události jen 3 dnů. Autor zde nádherně zobrazil přírodu, i když za ne příliš hezkých okolností. Autor oslavuje statečnost a obětavost. Dílo může být chápáno také jako protest proti válce.