John Ronald Reuel Tolkien: Silmarillion - 2. část

Obsah díla:

Kapitola 4-O Thingolovi a Melian

Melian byla Maia z lidu Valar. Bydlela v Lórinových zahradách a v jejím luidu nebyl nikdo krásnější ani moudřejší než byla Melian. Když se pouť Teleri chýlila ke konci alid Teleri odpočíval za řekou Gelionem, Elwë se často toulal po lesích a jednou slyšel zpívat Melian. Šel za hlasem a zabloudil. Tu se objevil na otevřené mýtinbě a tam Melian spatřil. Teleri svého pána dlouho hledali, ale on nikdy za dnů svého žití do Valinoru nevstoupil. V pozdějších dnech se stal Elwë slavným králem, jeho lidem byli všichni Eldar v Belerindu, jmenovali se Sindar, Šedí elfové. Elwë se přejmenoval na Thingola (král Šedoplášť). Thigol měl za ženu Melian a z jejich lásky vžešlo mnoho nejlíbeznějšícvh Ilůvatarových dětí. melian mu propůjčila velkou moc jedinýá ze Sindar, skrz Melian, viděl světlo Dvou stromů, tudíž se počítá mezio elfy světla.

Kapitola 5

Když vanyar a noldor vstoupili do valinoru, teleri zůstávali dlouho na západním pobřeží a přicházeli k nim Ossë a Uinen. Tak se stalo, že Teleri milovali vodu. Tu přijel Ulmo k břehům Belůeriandu, Ossë byl zarmoucen, že již v jeho říši neuslyší hlasy teleri, přemluvil je tedy, aby zůstali v Beleriandu. Lid Elwëho však hledal svého pána, nakonec ho našel a shromáždil se kolem něho. Teleri, kteří jeli na Západ se usídlili na ostrově Tol Eressëi, Osamělém ostrově, odkud mohli pozorovat stín světla obou stromů.

Vanyar miloval nejvíce Manwë a Varda. Aule miloval Noldor. Finwë byl králem Noldor, jeho synové byli Fëanor, Filgolfin a Finarfin. Fëanor byl nejobratnější ze svých bratrů, Fingolfin nejsilnější a Finargfin nejsličnější.

Ossë je naučil stavět lodě, takže i oni nakonec mohli chodit ulicemi Valinoru a vidět světlo obou stromů, když jako poslední dospěli do Am,anu a břehům Eldamaru.

Během věků si Vanyar zamilovali zemi Valr a usídlili se na Manwëho hoře a na pláních a lesích Valinoru. Noldor však měli stále v srdci vzpomínky na středozem a tak stále podnikali cetsy za tajemstvím země.

Kapitola 6

Finwëho manželkou byla Míriel. Začala však churavět a její duch se odebral do síní Mandosu. Finwë tedy věnoval wsvou oásku synu Fëanorovi. Jednoho dne si však vzal Indis Sličnozu, otcova svatba se Fëanorovi vůbec nelíbila. Dál ale s potěšením pracoval. V tom čase se již poledne Valinoru schylovalo ke konci. Melkorovi se naplnil čas jeho zajetí a prosil manëeho o odpuštění. Manwv mu uvěřil, zdálo se, že jeho mysl je vyléčena. Manwë tedy nechal Melkora volně provcházet zemí. Melkor ze gvšeho nejvíce nenáviděl Eldar, proto o to víc předstíral lásku k nim. Nástrojem měli být Noldor, nejvíce zruční. Melkor tvrdil, že se Fëanor nejvíce naučil od něho, ale popravdě Melkora nikdy nikdo nenáviděl víc mež Fëanor, on ho také poprvé nazval Morgoth.

Kapitola 7

Později začal Fëanor pracovat, možná díky nějaké předtuše, na díle, které by navždy uchovalo světlo dvou valinorských stromů. Zhotovil tři zářivé klenoty- Silmarily. V těchto klenotech zářilo světlo Dvou stromů. Miloval toto dílo nbade vše, ale díky němu také začali všechny nesváry v rodu Noldor. Melkor totiž po silmarilech zatoužil a chtěl je jen pro sebe. Začal tedyx šířit pověsti, že Fingolfin chce uchvátit všechnu moc pro sebe a chce sesadit Fëanora z jeho trůnu. Tak začalo velké zbrojení. Všechny rody Noldor si začali zhotovovat zbraně a začaly první nesváryx. Jednou, když se Fingolfin potkal s Fëanorem u otce Finëho, vztáhl Fëanorn na bratra meč. Chtěl totiž odvést všechny Noldor zpátky. Byl za to souzen a vyhoštěn z Tirionu. Tak se Fëanor se svými syny a otcem usídlili ve Formenosu. jednou přišel za Fëanorem melkor, kterého Valar hledali za veškeré lži, které= mezi Noldor rozšířil. Fëanor ale projkoukl Melkorovu touhu opo silmarilech a vyhodil ho od svých dveří. tak Melkor prchl z Valinoru a světlo obou stromů opět začalo zářit v plné síle. radost všem kazil pouze strach z neznámého zla, kter=é mlůže každpou chvíli přijít.

Kapitola 8 - o zatemnění Valinoru

Melkor uprchl na Sever a i když po něm Tulkas začal okamžitě pátrat, nedostihl ho. Poté na srebe vzal Melkor jinou podobu a uprchl na jih, protože Valr se ve svém pronásldnování obraceli k severu. Tam vyhledal svou dávnou společnici Ungoliant, která vzešla v dávných dnech z prázdnoty a tmy a a přijala na sebe podobu obřího pavouka. Přesvědčil ji, aby mu pomohla dostat se Valinoru a tak Ungolian začala tkát své sítě, jako jejich štít proti očím Valr. Melkor jí slíbil, že už nebude hladovět, ale dostane vše, co si žádá. Manwë zrovna pořádal hostinu, na které se měli smířit Fingolfin a Fëanor. Smířili se tedy, bylo to zrovna v čase, kdy se mísilo světlo obou stromů. A v u chvíli vzal melkor meč a udeřil jím do obou stromů, takže uschly a světlo, které se vylilo z jejich ran vysála Ungoliant. Tak se Valinor zalil tmou. A Melkor navíc dostal to co chtěl nejvíc-Fëanorovy silmarily.

Kapitola 9

Melkor prchl na sever a chtrěl se ungoliant zbavit. Už ji nepotřeboval. Ona však pořád hladověla, a tak musel Melkor splnit slib a dal jí tedy všechny noldorské klenoty s vyjímkou silmarilů. Chtěla však i je a Melkor jí je nechtěl vydat. Omotala ho etdy svými sítěmi a vchtělo ho zardousit. On vykřikl tak, že v tomto kraji, známý jako Lammedon se tento výkřik ozývá vždy když někdo zvýší hlas. a ten výkřik přivolal jeho služebníky Balrogy a ty ho vysvobodili. Nato se Melkor dostal zpět do Angbandu, kde od té doby dlí na trůně s korunou se Silmarily na hlavě.

Dříve než se o ukradení Silmarilů Fëano dozvěděl, požáadali ho Valar, aby jim klenoty věnoval a Yavanna mohla jimy pokropit kořeny uschlých stromů než uschnou navždy. Fëanor se jich ale nechtěl vzdát a odmítl. Pak ale přišla zpráva o Finwëho smrti a o odcizení silmarilů. Fëanor se hrozně naštval a proklel hodinu, kdy přijal pozvání na Manwëho hostinu. A začal přesvědčovat Noldor k návratu do Středozemě. Chtěl jen malý zástup, ale nakonec to dopadlo naopak. Jen malý zástup ve Valinoru zůstal. Fingolfin totiž Fëanorivi slíbil, že jejich kroky povedou spolu aprto byl njucen opustit Středozem s Fëanorem. Finarfin šel z podiobného důvodu a jejich synové šli z příteltví mezii sebou. Jediní kdo z nich chtěli jít do Středozemě byl Fingolfinův syn Fingon a Finarfinova dcera Galadriel. Tak tedy odešli. Ještě předtím ale přišel Manwëho posel a pokoušel se jim domluvit. Fanor ale učinil se svými syny přísahu, že kdokoliv by chtěl uchvátit Silmarily pro sebe, tak toho budou až do konce světa pronásledovat. Poté co se dostali do eldamaru, snažili se přwesvědčit Teleri, aby se vydali do Středozemě s nimi. Ti nechtěli, odmítli jim i zapůjčit jejich lodě, try nejlepší, které byli postaveny. Nmoldor si je však vzali násilím. Tu se jim zjevil Mandos a vyřkl ta hrozná slova o jejich sudbě, o spoustě krve, která se mezi nimi prolije a o žalu, kterým budou trpět, protože brány Valar jsou jim zavřeny. Když dopluli do Středozemě, blo jich o mnoho méně, protože spousta jich zahynula na moři. V té chvíli, kdy by,la vyřčena sudba se Finarfin se svým zástupem oddělili a vrátili se zpět do Valinoru, kde valar odprosili a bylo jim odpuštěno. Fëanor ale dál chtěl porazit Melkora proto ostatní šli s ním. Dostali se až do Aramanu, odkud by mohli uniknout jen přes strašnou Helcaraxë nebo po moři. Neměli však již dost lodí a prto Fëeanor se svými syny plul první. Poté, když měli lodě poslat zpět, rozhodl se je Fëanor spálit a nechat tak Fingolfina jeho osudu. ten se však s Fëanorem toužil znovu setkat a proto se svými olidmi přešli Přes Helcaraxë a Fëanora a jeho syny nesnášeli.

O Sindar - kapitola 10

Jak bylo řečeno, Elwë si vzal za Ženu Melian a přejmenoval se na Thingola. Ti se usídlili v Beleriandu. A v čase poledne slávy Valinoru vzešla na svět Lúthien, nejlíbeznější z Ilúvatarových dětí. Během druhého věku Melkorova zajetí přišli do Beleriandu trpaslíci. Vytvořili si spoustu sídlišť na východě, ale největší se jmenovalo Khazad-dům, Trpasluj, nebo také Moria. Jejich jazyk byl složitý a proto se radějí naučili elfštinu. Říkali si Khazad, Sindar jim říkali Naugrim. mezi trpaslíky a elfy začal vzkvétat obchod, oba rody z něho měli prospěch. Thingol je rád vítal a když mu Melian sdělila, že mír v Ard+ě nepotrvá věčě, rozhodl se požádat trpaslíky v Belegostu, aby mupomohli postavit velké sídlo. A tak začala stavba Menegrothu, Tísece jeskyní. Bylo to nejhezčí sídlo na východě. zanedlouho přišli do belůeriandu zlé stvůry atk začal Thingol připravovat zbrojwení. Trpaslíci mu vyrobily mnoho brnění. Dostali za to od něj mnoho drahokamů a perel. V tom čase začali do beleriandu přicházet Nandor, polekali je stvůry přicházející ze sevevru. přišel s nimi Denethor a shromáždil svůj lid okolo krále Thingola, který je vroucně přijal jako dávno ztracené příbuzné. V tomto čase vynalezl pěvec daeron, círth, což byly runy a Naugrim je naučili mnoho národů. Poté co Morgoth zničil Dva stromy a Ungoliant se ho pokusila zardousit zahnali je Morgothovi sluhové a ona prchala na jih, dostala se k říši krále Thingola. melianina moc ji ale zastavila a ona prchala dál až se usídlal v Ered Gorgoroth, v horách Děsu. A Morgoth, který se frátil do Angbandu shromažďoval všechny své sluhy. A skřeti přišli k Menegrothu z obou stran a zaútočili. sktřeti byli však poraženi a prchaůli zpět na sever, de je ještě zasáhly sejkery Naugrim, tudíž do Angbandu se jich vrátila hrstka. Denethor byl však přepaden a zabit a přestože Thingolův voj jeho smrt pomstil, nevzali Thingola za krále. Někteří se vrátili do Ossiriandu, ale další se smísili s Thingolovým lidem. Melian ohradila celý doriath pásem, za který se nedostane nikdo proti její nebvo thingolově vůli, pokud by nepřicházel s větší mocí než mají oni.

Kapitola 11 o Slunci, měsíci a o ukrytí Valinoru

poté, co Melkor zničil dva Valinoirské stromy, Manwë vyzval Yavannu a niennu, aby se pokusili o jejich uzdravení. Nienna stromy oplakávala a Yavanna zpívala, tak dlouho, než se na telperionu objevil jeden velký stříbrný květ a na Laurelinu jediný zlatý plod. Poté stromy zašly a ddnes na valinoru stojí, jako památka na bývalou radost. Aulë zhotovil dvě náboby, aby se uchovala jejich záře. V tom čase bylo již zřejmé, že už brzy vstoupí na ardu Mladší, Nástupci, neboli také Hildor-lidé. A tak valar na čas přerušili válku s melkorem a zhotovili Isil, neboli Měsíc a Anar, neboli Slunce. Dívka, která řídila slunce, byla Maiar Arien a Měsíc byl svěřen Tilionovi. Tilion byl toulavý a více se držel na Západě, tedy nad Avatharem, Aramanem a Valinorem. Anar byl naopak déle nad středozemí. To znamená, že elfové byli děti Měsíce a lidé, děti Slunce. Morgoth tyto světla nenáviděl a proto provedl útok na Tiliona, ten ale zvítězil. Když viděli valar útok na Tiliona, obávali se, čeho je ještě morgoth schopen a ohradili tedy Valinor horskou hradbou Pelóri, aby však neodloučili Teleri a zbytek Noldor od svých příbuzných, postavili v Calaciryi silné věže, a na cestě k Tol Eressëi rozestavěli spoustu začarovaných ostrůvků. Také cestu k valinoru zahalili mlhou a na každého, kdo by chtěl proplout padala únava a ošklivost k moři. Tak byl valinor pro Noldor uzavřen a nikomu z mnoha poslů se nepodařilo do Valinoru doplout, mimo nejlepšího mořeplavce všech dob.

Kapitola 12, O lidech

Poté, co dali Valar středozemi světlo si jí na čas moc nevšímali. V tomto čase vstoupili na Středozem Atani, lidé. Nejvíce o nich z Valar věděl ulmo, který prostřednictvím všech vod, sbíral o Nástupcích zprávy. Mezitím se lidé smísili s temnými elfy, kteří se jich ujali a učili je. Elfové jsou nesmrtelní, ale jeich těla jsou složena ze zemských látek, a proro, ikdyž nepodléhají nemocem ani nákazám, mohou být zabiti v boji. V těchto dnech měli elfové a lidé podobnou tělesnou chránku, ikdyž elfové byli líbeznější a moudřejší než lidé. Elfové nikdy nevěděli, co se děje s lidmi po smrti, to neví nikdo kromě Ilúvatra, Manwëho a Mandose.