< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Albert Camus: CizinecPaulo Coelho: Jedenáct minutČtenářský deník

Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

Doba děje: 16. – 17. století

Místo děje: Španělsko

Postavy:

Don Quijote de la Mancha – chudý zemánek, poblázněn četbou románů o statečných rytířích;
Sancho Panza – panoš dona Quijota, venkovan, snaží se věrně sloužit, aby získal ostrov, který mu don Quijot slíbil.

Obsah díla:

Zemánek Quijano velmi miloval četbu dobrodružných knih. Jednoho dne si vymyslel, že i on je jedním z mála velice statečných rytířů, a proto se na svém starém koni, kterému dal vznešené jméno Rocinante, vydal do světa konat dobro. Oblékl si vlastnoručně vyrobené brnění a papírovou přilbu a rozjel se ze svého statku chlévskými dveřmi.
Po delší době si uvědomil, že ještě nebyl pasován na rytíře, tudíž se nesmí utkat v žádném boji s rytířem. Přijel proto k hospodě, kterou si představoval jako krásný hrad. Hospodský jej na rytíře pasoval, protože poznal, že muž, který před ním stojí, je pomatený. Poté poslal dona Quijota domů, aby si našel služebníka, který by ho mohl doprovázet na jeho cestách.
Rytíř Don Quijote de La Mancha usilovně přemýšlel, koho si má vyvolit za svého služebníka. Nakonec se rozhodl pro přítele Sancha. Ten se nechal zlákat na rytířovy sliby o slávě a bohatství, kterého lze dosáhnout, a proto se spolu jedné noci vydali na cestu do světa.
Druhý den cesty spatřili před sebou několik větrných mlýnů. Don Quijote v nich viděl nepřátele, proti kterým on musí bojovat, aby uchránil zemi. Rozel se na svém oři ke mlýnu a chtěl do něj zabodnout své kopí, to se ale zlomilo a rytíře vymrštil mlýn ze sedla. Se Sanchovou pomocí se i přes první nezdar vydali dál bojovat proti zlu.
Zatímco byl na cestách, lazebník s farářem z jeho vesnice spálili všechny jeho rytířské knihy, o nichž si mysleli, že mu popletly hlavu, a snaží se ho dostat zpět domů. To se jim podaří a hospodyně mu léčí zranění. Když se rytíř zotavil, vydal se znovu na cestu. Zažil spoustu dobrodružství a vrací se domů. Don Quijote je vyčerpán a smrtelně nemocen. Na smrtelném loži prohlédne zbytečnost svého rytířství. Svůj majetek odkáže Sanchovi a své neteři. Umírá jako obyčejný Alonzo Quijano a ne jako Don Quijote de La Mancha.

Úryvek z knihy:

„A kdybyste hýbali větší počtem paží, než jich měl sám obr Briareus, trestu neujdete!“
To vzkřikl, a odporoučeje se z celého srdce svého vzácné paní Dulcinei, vyprošuje si na ní, aby stála při něm v tom velkém nebezpečí, chráněn dobře štítem, kopí maje přichystáno, vyrazil s Rosinantou vpřed plným tryskem a zaútočil na nejbližší mlýn. Vedl ránu přímo do křídla, a vtom jím vítr zatočil tak divoce, že bylo kopí hned na kusy a strhlo s sebou i koně a jezdce, který se hned válel, všecek pohmožděn, v širém poli. Sancho Panza spěchal pánovi ku pomoci, jak jen osel stačil, a když už byl u něho, viděl, že se rytíř nemůže ani hnout: tak prudce padl totiž na zem i s Rosinantou.
“Pomoz Pánbůh!” zvolal Sancho. “Copak jsem vám, milostpane, hned neříkal, abyste si rozmyslil, co děláte? Že jsou to jenom větrné mlýny, a kdo by to nepoznal, tomu, že se v hlavě též nějak točí?”
“Mlč, milý Sancho,” řekl mu don Quijote, vždyť přece bojování je víc než cokoli jiného změna za změnou. A pak si též myslím, a je to jistě pravda, že čaroděj Freston, víš ten, co mi uloupil světnici s knihami, proměnil právě ty obry ve větrné mlýny, aby mě připravil o slávu z vítězství; tak mě nenávidí. Ale ty jeho čáry a kouzla nezmohou nakonec zhola nic proti mému dobrému meči."

Znaky díla:

Parodie na rytířské a dobrodružné romány; obraz společnosti, satira.

Dílo mělo velký úspěch, jiný autor chtěl napsat druhý díl, a proto jej raději Cervantes napsal sám; je to po Bibli nejpřekládanější kniha, je předlohou pro muzikál i film.

Jaromír John převyprávěl knihu pro mládež: Příběhy dona Quijota; Viktor Dyk napsal pokračování - divadelní hru: Zmoudření dona Quijota.

O autorovi:
Miguel de Cervantes y Saavedra pocházel z chudé rodiny - nemohl dostudovat universitu; jako mladý cestoval ve službách velvyslance - Procestoval celé Španělsko a Itálii.
Později nastoupil do armády, účastnil se výpravy proti Turkům, bojoval v námořní bitvě, kde přišel o levou ruku.
Ve svých 33 letech se vrací domů, má u sebe spoustu doporučujících dopisů, on a jeho bratr je zajat piráty, kteří se kvůli dopisům domnívají, že se jedná o bohatého muže -> požadují vysoké výkupné, rodina na to nemá a vykoupí pouze jeho bratra, on zůstává ještě 5 let v zajetí.
Po svém návratu zažívá zklamání, jeho zásluhy jsou zapomenuty a nikdo jej nezná. Nastupuje znovu do armády a poté se věnuje literatuře. Stává se obchodníkem, obchoduje se zámořím; pracuje jako výběrčí daní; nakonec je uvězněn.
Ve vězení píše svého Dona Quijota. Píše také oslavné básně, drama - mezihry = výplně mezi většími hrami; povídky, romány.
Umírá ve stejný den jako William Shakespeare - 23. 4. 1616


Přidal: jenikkozak 25.05.2010
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 785
Zhlédnuto: 10106 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Albert Camus: CizinecPaulo Coelho: Jedenáct minutČtenářský deník