< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jiří Wolker: Těžká hodinaÉmile Zola: Člověk bestieČtenářský deník

Miloš Zapletal: Stezka odvahy

Doba děje: 2. polovina 20. století

Místo děje: Jizerké hory

Postavy:

Ježek - mladý kluk, cílevědomí, bystrý, snaží se trávit svůj volný čas v přírodě, pod vedením Náčelníka, dokáže přemoci vlastní slabost
Náčelník - dospělý vedoucí skupiny kluků, které vodí po lesích, přírodě a horách, učí je být zálesáky a správnými muži, přírodovědec a botanik, Ježkův vzor

Obsah díla:

Ježek má zvláštní úkol – má přespat úplně sám v lese a až do večera druhého dne ho nikdo nesmí spatřit. Je to jakási stezka odvahy. Noc v lese přečkal bez problémů. Druhého dne odpoledne se však strhla vichřice, která zpustošila celý kraj.

Ježek nalézá trosky letadla, které se při bouři zřítilo, a kousek od něj i těžce zraněného člověka, kterému poskytne první pomoc a vydává se k nejbližší obydlené chalupě. Telefon v ní sice je, ale bouře přetrhala dráty, a proto nefunguje. Musí se tedy vydat do města, kde zamíří rovnou na policii, kde se setká s příjemným policistou. S ním potom spěchá na hřiště, kde má přistát vrtulník s lékařem. Nastoupí do vrtulníku a letí k místu neštěstí. Na kraj se však snese mlha, a tak letí do tábora, kde vše vysvětlí udivenému Náčelníkovi, a spolu se vydávají ke zraněnému muži, aby ohněm dali znamení, kde má helikoptéra přistát. Nakonec se podaří zraněného zachránit.

Úryvek z knihy:

Honem - obvazy! Letím k torně, která zůstala na písečné náplavce, a v duchu se modlím, abych našel malou lékárničku na předepsaném místě, v pravé kapse torny. Když jsem při nájezdu na tábor popadl Lišákovi tornu, nebyl čas na podrobné přezkoumání jejího obsahu.

Sláva, je tam! Igelitový pytlík a v něm pečlivě srovnané věci: balíček sterilní gázy, obinadla, pružný obvaz, leukoplast, jelení lůj, krabička s acylpyrinem, acylkofinem a neuralgenem. Osobní lékárničku nosíme na každou výpravu, já už ji vůbec nevyndávám z pravé kapsy torny. Co to dalo Náčelníkovi práce, než v nás vypěstoval tenhle návyk, kolikrát mi nasolil černou známku za to, že jsem lékárničku zapomněl doma! Míval jsem někdy na Náčelníka dopal, připadalo mi to jako zbytečné šikanování dobrých lidí. Černá známka není žádná legrace, kdo ji od Náčelníka koupí, nesmí se zúčastnit žádného společného podniku, dokud nepřinese pytel papírů a plechovek. Ten pytel je opravdický obrpytel, dva mety vysoký, a papíry a plechovky do něho musíte nasbírat v horách. Náčelník vám sám vybere trasu, kterou s pytlem na krosně musíte projít a vyčistit. Někdy vás pošle třeba do horoucích pekel, z Liberce až k Jelenímu potoku, nebo na Černou horu. Zabijete tím celý den, sbíráte svinstvo po čuňatech výletnících, zatímco ostatní kluci s Náčelníkem třeba lezou s lanem na Zvon, prozkoumávají Loupežnickou jeskyni nebo hledají v opuštěných lomech acháty, jaspisy a chalcedony. Teprve dnes vidím, jak to bylo do Náčelníka prozíravé, odpouštím mu všechny černé známky, co mi kdy napařil, malá lékárnička má pro mne v této chvíli nesmírnou cenu, možná cenu lidského života.

V deseti sekundách jsem zpátky u ležícího muže a obvazuji první tržnou ránu na zápěstí. Ten člověk má rány a podlitiny po celém těle, naštěstí většino nekrvácejí, jenom některé mokvají. Musel ztratit hroznou spoustu krve, je to zázrak, že nevykrvácel, teď asi záleží na každé kapce krve. Držím bezvládnou ruku na klíně, zraněný má už zase oči zavřené, znovu upadl do bezvědomí. Nejdřív přiložím na otevřenou ránu čtvereček sterilní gázy a pak ji hbitě ovíjím dlouhým obinadlem, po každé otáčce vyskočí na bělostném tkanivu rudá skvrna, ale nakonec mizí poslední stopy krve pod bílým obvazem. Ještě plochý uzel a už se vrhám na další ránu. S údivem pozoruji vlastní prsty, nikdy bych v sobě nehledal takovou zručnost a jistotu, počínám si dovedně jako kdybych byl ošetřovatelka. A znovu blahořečím Náčelníkovi.

Znaky díla:

Miloš Zapletal v tomto románu navazuje na příběhy Jaroslava Foglara a líčí zážitky chlapce, který se svým „oddílem“ podniká různá dobrodružství. Klade důraz na čest, upřímnost a podobné kladné vlastnosti. Vyzdvihuje potřebu fyzické zdatnosti, statečnosti a umění přežít v přírodě, jakožto mít vědomosti v poskytování první pomoci.

Kniha je psána spisovným, hovorovým jazykem blízkým mladým chlapcům. Syntax je místy složitá, dlouhá souvětí, které střídají krátké věty a zvolání mající navodit napětí.

Kompozice je chronologická, retrospektivní vstupy.

Kniha je psána v ICH formě, vypravěč je hlavní postavou, Ježkem, který líčí své dobrodružství na Stezce odvahy a do něho vkládá své zážitky z podniků vedených Náčelníkem.


Přidal: Eliko 13.12.2009
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 697
Zhlédnuto: 6836 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jiří Wolker: Těžká hodinaÉmile Zola: Člověk bestieČtenářský deník