Albert Camus: Cizinec

Doba děje: Alžírsko

Místo děje: polovina 20. století

Postavy:

Mersault - vymyká se společenským konvencím, považuje je za pokrytecké, odcizuje se lidstvu (je dezorientován, cizincem mezi lidmi), jeho chování je souhrou nesmyslných náhod, necítí za své činy zodpovědnost (subjektivní vnímání svobody), jedná bez úmyslů, spíše pudově, převládají fyzické potřeby, na citech mu nezáleží

Obsah díla:

Úředníkovi Mersaultovi zemře matka, kterou kvůli finanční tísni umísil do útulku pro přestárlé. Na pohřbu neprojevuje téměř žádné emoce, což okolí udivuje. Žije v Alžíru, ovládá ho lhostejnost a netečnost k vnějšímu světu. Prožívá povrchní vztah k Marii, nemiluje ji, nezáleží mu na tom, zda se vezmou. Pro souseda Raymonda napíše dopis adresovaný dívce, která ho podvedla. Raymonda poté pronásledují její arabští kamarádi. Mersault, Marie a Raymond odjedou k moři, kde se střetnou s Araby. Raymond je zraněn, Mersault se později vrátí na pláž a bez zjevného důvodu jednoho Araba zastřelí (prý kvůli žáru).

V druhé části následuje popis Mersaultova procesu, pobytu ve vězení. Vymyká se ostatním vězňům, nepodléhá manipulaci, dokáže se se situací vyrovnat lépe než ostatní. Jeho proces je absurdní a hloupý, v podstatě je odsouzen k trestu smrti za to, že neznal věk své matky a neplakal na jejím pohřbu. Žalobce z něj tak udělal amorální zrůdu, která matku morálně „zabila“. Během čekání na popravu rekapituluje svůj život, uvažuje o smyslu života a absurdnosti světa. Odmítne kněze, jedinou jistotou je jen smrt, kterou přijímá vyrovnaně.

Úryvek z knihy:

„Přiklopili na ni víko, ale já vám to hned odšroubuju, abyste se moh podívat.“ Už se postavil k rakvi, ale zarazil jsem ho. Zeptal se: „Vy nechcete?“ řekl jsem: „Ne.“ Nevěděl hned, na čem je, a mně bylo trapně, poněvadž jsem cítil, že by bývalo lepší to neříkat. Po chvilce se ke mně otočil a zeptal se proč ne?“ ne vyčítavě, jen jakoby ze zvědavosti. Řekl jsem: „Ani nevím.“

Znaky díla:

● francouzský román z roku 1942, podobá se spíše novele
● odraz krize měšťácké společnosti, zvrácená morální atmosféra (přelíčení) - absurdnost světa
● dvě části - první dějová, druhá úvahová (sebereflexe, úvahy o smyslu života, o svobodě)
● vliv existencialismu - filozofický směr (Martin Heidegger, Karl Jaspers) -, zobrazoval člověka jako jedince izolovaného od společnosti (konflikt), soustředí se na vlastní já, nevyhnutelnost smrti, osamělost, úzkost, obava, člověk si uvědomuje možnosti svobody až ve vyhrocené situaci
● lhostejnost, netečnost k vnějšímu světu, rezignace, povrchnost citů, zabíjení času, prázdnota
● ich-forma x nezúčastněnost

Můj názor:

Kniha se mi velmi nelíbila. Nezaujal mě styl, první část nudila, druhá znechucovala.