Karel Čapek: Povídky z druhé kapsy

Doba děje: 20. století

Místo děje: různé

Obsah díla:

Jedná se o povídky detektivní.

Ukradený kaktus
Příběh pěstitele kaktusů, který se převleče za stařenu a krade z výstavního skleníku velmi vzácné kaktusy. Detektiv na něj nalíčí do novin past – kaktusy z výstavního skleníku jsou prý nakažené a mohou nemoc přenášet na další kaktusy. To zloděje vyleká a přijde do skleníku pro vakcínu. Padne do pasti.

Povídka starého kriminálníka
Kriminálník se sám přijde přiznat, že zabil člověka, ale nechce přiznat, koho a kde. Proto je pro nedostatek důkazů propuštěn. Poté ale spáchá sebevraždu.

Zmizení pana Hirsche
Pan Hirsch podivně zmizel a při tom ho nikdo neviděl odcházet z kanceláře. Přijde se na to, že ho vrah odnesl v zamotaném koberci. Pan s nimi totiž obchodoval. Jenomže na tom bylo něco nezákonného – přišlo se na to tak, že byl ukryt v kufru se stopami anilínu, kterými byl zřejmě koberec obarven.

Čintamani a ptáci
Pan Vitásek je znalec koberců. Jednou takhle najde opravdu výjimečný kousek u staré vetešnice. Ta ho ale bez souhlasu majitelky nemůže prodat. Souhlas stále nevychází, a tak se ho pan Vitásek pokusí ukrást. Hlídá ho ale starý pes Amina, a ten ho prozradí i přesto, že ho pokaždé, když přišel na návštěvu, drbal přes velký odpor. Přesto ho nedokáže zabít a koberce se vzdá.

Příběh o kasaři a žháři
Starý kasař chce vykrást svoji poslední kasu. Podaří se mu to, ale chytnou ho kvůli maličkosti – nechal vedle kasy otisky své zubní protézy.
Učedník schválně podpálí chalupu svému nadřízenému a přitom nemohl být na místě činu v době požáru. Nastražil na půdu lupu schválně tak, aby jí slunce procházelo v určitý den a hodinu.

Ukradená vražda
V ulici někdo zabil přistěhovalého Rusa. Svědci mluví i s policisty, ale je jim divné, že od té doby už je nikdo nevyslýchal a v novinách nebyla o mrtvole ani zmínka. Svědci zajdou na policii a tam se dozví, že předtím mluvili s falešnými policisty. Po vraždě už není ani stopa, a tak zůstane nevyřešená. Rus totiž nikomu jako přistěhovalec neschází.

Případ s dítětem
Matka nechtěně zalehne své dítě, a tak ukradne jiné. Policista nakonec dítě najde, ale dá mu to velkou práci, protože podle něj jsou všechny malé děti stejné.

Grófinka
Z Grófinky se stane špionka, protože to dělá pro svého milého. Nechá se kvůli němu i zavřít, dokonce i když jí policisté sdělí, že už je ženatý, tak neodvolá.

Historie dirigenta Kaliny
Kalina diriguje koncert v Liverpoolu, jenomže nerozumí ani slovo anglicky. Nechtěně vyslechne rozhovor mladého páru a myslí si, že plánují něco nekalého a skutečně – druhý den se stane vražda.

Smrt barona Gandary
Případ starého detektiva, který řešil vraždu starými způsoby a skutečně – dopadne vraha i přes nedůvěru kolegů.

Příběhy sňatkového podvodníka
Detektiv chytne starého sňatkového podvodníka, který se nezastaví před ničím a detektivovi svádí i neteř. Také jednu starší paničku v kavárně, kde se zastaví na cestě do kriminálu. Podvodník se ale dozví ošklivou zprávu – ona paní je totiž taky podvodnice a to ho zdrtí.

Balada o Juraji Čupovi
Juraj Čup, mládenec z jedné uzavřené dědiny, zabije svou sestru a starosta dědiny mu přikáže jít se přiznat. Tak Juraj jde v chumelenici třicet kilometrů, jenom aby to nahlásil. Nakonec je popraven.

Povídka o ztracené noze
Pepek utekl z vojny a jeho manželka ho skrývala několik let v hnoji. Nakonec ho objeví, ale soudce mu místo doživotí dá jenom tři roky za to, co všechno jeho manželka kvůli němu musela vytrpět. Lojzík je na frontě zraněn a ve špitále jednou při prohlídce si opře nohu o postel tak, že to vypadá, že ji nemá. Pošlou ho domů a pobírá doživotní rentu za neexistující zranění. Po návratu mu ale noha chátrá. Nakonec se přizná a noha se mu uzdraví.

Závrať
Ovdovělý muž se znovu oženil s mladou ženou. Odjeli na svatební cestu do Itálie, kde ho na rozhledně napadne hrozná věc – shodit ženu dolů. Doma se pak bojí výšek, zabední okna, nakonec se bojí dát nohu i z postele. Doktor přijde na to, že totiž svoji starou ženu strčil ze skály a zdědil po ní peníze. Nakonec se zabije.

Ušní zpověď
Páter a lékař si vyprávějí o tom, že za nimi přišel člověk s tím, že spáchal hrozný zločin. Rozhřešení ale nechce, tak se vždycky za nějaký čas jde někomu svěřit. Nakonec to ale nevydrží a zemře.

O lyrickém zlodějí
Mladý zloděj vždycky nechá na místě zločinu báseň. Poprvé mu ji dokonce vydají v novinách, jenomže on si přeje, aby byl vydán víckrát. Dokonce tajně zajde za redaktorem, ale ten mu řekne, že jeho básně jsou bez nápadu a poradí mu, o čem psát – o vězení a aby se tam nechal zavřít. On to udělá, ale nepomůže mu to.

Soud pana Havleny
Příběh Pana Havleny, který si vymýšlel soudní případy. Jednou se mu to ale nepodařilo, prý by rozsudek dopadl jinak. Tak z příběhu udělá skutečný případ. Rozsudek ale dopadne stejně a on přestane psát.

Jehla
Případ o zapečené jehle v housce. Přizná se učeň, který se chtěl pomstít mistrovi.

Telegram
Příběh zmatených rodičů, kterým přišel telegram od studující dcery ve Francii. Obávají se, že se jí něco stalo, chtějí se za ní vydat a pak je napadne dát si telegram přeložit. Dcera jenom potřebuje půjčit peníze.

Muž, který nemohl spát
Pan Musil strávil celou dovolenou luštěním písma, které ve skutečnosti nedávalo smysl, i když on ho téměř rozluštil. Jenže písmo bylo jako hloupý žert nastraženo. A on chudák ani nespal.

Sbírka známek
Muž vzpomíná, jak jako malý sbíral známky, které se ale ztratily, když byl nemocný. Obvinil svého kamaráda Lojzíka. Po letech sbírku ale našel a uvědomil si svou chybu. Známky mu schoval otec, který chtěl, aby se věnoval raději učení. Kvůli malichernosti už muž nikdy neměl žádného pořádného přítele.

Obyčejná vražda
Povídka o tom, že i vojáka, který viděl umřít mnoho lidí, zaskočí vražda.

Porotce
Příběh ženy, která musela žít v manželství s odporem, až nakonec svého muže zastřelila. Porota ji odsoudila k smrti.

Poslední věci člověka
Povídka o dvou mužích – jednomu se zdálo, že ho chtějí bezdůvodně popravit a druhý měl takové bolesti, že se chtěl zastřelit.

Úryvek z knihy:

Od té doby pobíral Lojzík invalidní rentu, pomáhal tátovi v pekárně, a dokonce se i oženil; jenom někdy pozoroval, že na tu nohu, co mu ji Oberhutber upřel, jakoby drobet kulhá nebo napadá; ale i tomu byl rád, že to aspoň vypadá, jako by měl protézu. Potom byl konec války a přišla republika; ale ten Lojzík z takové té pořádnosti a svědomitosti bral tu invalidní rentu dál.

Jednou ke mně přišel a bylo vidět, že má nějaké starosti. Strejčku, vyhrkl po chvíli, mně se zdá, že se mně ta noha nějak krátí nebo usychá. A hned si vysoukal nohavici a ukazoval mně tu nohu; byla tenká jako hůlka. Já mám strach, strejčku, povídá Lojzík, že o tu nohu přece jenom přijdu.

Tak s tím jdi k doktorovi, ty trumbero, radím mu.

Strejčku, vzdychl Lojzík, já si myslím, že to není nemoc; ono to je snad proto, že tu nohu nemám mít. Vždyť já to mám černé na bílém, že mám pravou nohu až po koleno pryč, - nemyslíte, že mně od toho tak usychá?

Po nějaké době přišel ke mně znovu - to už se musel opírat o hůl. Strejčku, řekl pln úzkosti, já jsem mrzák; už se na tu nohu nemůžu ani postavit. Doktor říká, že to je atrofie svalů a že to je nejspíš od nervů. On mě s tím posílá do lázní, ale tak se mně zdá, že tomu sám nevěří. Strejčku, sáhněte, jak mám tu nohu studenou, jako by mrtvá byla. On doktor říká, že to je špatný oběh krve, - nemyslíte, že mně ta noha uhnije?

Znaky díla:

Krátké povídky s detektivní tématikou.
Autor tu líčí pocity vyšetřovatelů i odsouzených.
Humor a nadhled.
Většina povídek v ICH-formě.
Povídky na sebe nenavazují.
Jazyk srozumitelný, spisovný, ne však knižní.