Neznámí autoři: Bible
Doba děje: od počátku světa do 1. století našeho letopočtu
Místo děje: Izrael
Postavy:
proroci, Hospodin, Panna Maria, Ježíš, apoštolové,...
Obsah díla:
Nejrozšířenější světové dílo, které vedle svého náboženského obsahu (učení o jednom bohu, víra v posmrtný život, zdůraznění společenské neměnnosti) má značný význam obecně kulturní, literární a jazykový. Podává sumu starověkého myšlení o světě a místě člověka v něm. Bibli tvoří Starý zákon a Nový zákon.
Biblické náměty byly zákledem evropské středověké duchovní literatury (prózy, poezie i dramatu) a staly se trvalou insirací pro všechny druhy umění dodnes. Překlady bible do jednotlivých národních jazyků daly základ některým spisovným jazykům raném středověku (gótštině, staroslověnštině, následně jazykům germánským a slovanským). Renesanční a reformační tlumočení bible kodifikovalo podobu řady novověkých evropských spisovných jazyků, např. němčiny francouzštiny, angličtiny, češtiny.
Starý zákon
Kanonické dílo židovského náboženství, které tvoří řada knih, napsaných hebrejsky a z menší části aramejsky, jež jsou literárním odkazem starověkých Izraelců. Jednotlivé části vznikaly od 12. stol. do 2. stol. př. n. l. a jsou složeny z knih historických, prorockých a básnických.
Jádrem historických knih je Pět knih Mojžíšových (hebrejsky tóra, řecky Pentateuch), které podávají historii a zákony Židů. Genesis obsahuje nejstarší báje o stvoření světa, o Adamovi a Evě, o otopě, o Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi. Exodus popisuje život proroka Mojžíše, vyvedení Izraelců z Egypta do „země zaslíbené bohem Jahve (Hospodin) proroku Mojříšovi na hoře Sinaj (desatero, Kniha smlouvy). Knihy Levicitus, Numeri a Deuteronomium obsahují další zákony a sledují tažení Izraelců od Sinaje až k hranicím Palestiny.
Historickým událostem jsou věnovány knihy Jozue, zachycující dobytí Palestiny pod Jozuovým vedením ve 13. stol. př. n. l., Kniha soudců, dvě Knihy Samuelovy a dvě Knihy královské, které sledují izraelské a judské dějiny za vlády Saula, Davida a Šalamouna a dále až do zániku obou židovských států. Historii rodu Abrahámova a Davidova, panování Davidovo, Šalamounovo a judských králů líčí dvě Knihy letopisů (Paralipomenon). Knihy Ezdráše, Nehemiáše a Ester líčí mj. konec babylonského zajetí, návrat do Palestiny a stavbu chrámu v Jeruzalémě.
Knihy prorocké obsahují politická a morální stanoviska představitelů Židů z dob válek, útlaku a vyhnanství, vyjadřují jejich vize o budoucnosti Izraele a předvídají příchod Mesiáše. Jsou dílem Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela a dalších 13 proroků (Daniel, Ozeáš, Joel, Amos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofoniáš, Aggeus, Zachariáš, Malachiáš). Pocházejí z rozličných historických období a vynikají hlubokou citovostí a básnivostí.
Knihy básnické obsahují řadu vynikajících lyrických a epických skladeb. Žalmy, zčásti připisované králi Davidovi, které obsahují 150 chvalozpěvů vyjadřujících pocity trpících lidí, jejich důvěru v Boha a naději na vysvobození, přesvědčují niterností a vybroušenou formou. Přísloví, přisuzovaná králi Šalamounovi, jsou výkladem židovské morálky a víry. Pesimisticky laděná kniha Kazatel je úvahou o marnosti v životě člověka i společnosti. Kniha Jób jedinečnou konkrétností, logikou výpovědi, vyváženou kompozicí dialogu a původního textu, gradací a plastičností líčení rozvíjí v příběhu těžce zkušeného, nespravedlivě trpícího Jóba urputné hledání smyslu lidské existence a postupné sebeuvědomování člověka.
Píseň písní (též Píseň Šalamounova) je souborem erotických básní (milostné a svatební písně) se zřetelnámi stopami babylónské a staroegyptské lyriky. Vyniká konkrétností obrazů, cudností a prostým řazením krás a patří k nejkrásnějším milostný textům světové literatity všech dob.
Nový zákon
Kanonické dílo křesťanského náboženství vyrůstající z židovské literární tradice, které tvoří soubor 27 řecky psaných knih, jež vznikly v l. 50 – 130 n. l. a byly sestaveny v průběhu 2. – 4. stol. Jádro tvoří 4 evangelia (podle Matouše, Marka, Lukáše, Jana), která líčí život Kristův a jeho učení a obsahují četná poučná podobenství (o marnotratném synu, o boháči a Lazarovi ad.). Součástí Nového zákona je kniha Skutky apoštolů, 21 epištol (např. List Judův ad.) a apokalyptické Zjevení Janovo (obrazné líčení zkázy světa a příchodu Krista). K těmto církví kanonizovaným textům se řadí další apokalypsy, apokryfy(„skryté“ knihy), které jako pozdější přídavky, varianty a napodobeniny evangelií již církev za právoplatnou součást bible neuznala.
Úryvek z knihy:
Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze něj
a bez něj neposvtalo nic, co je.
V něm byl život
a ten život byl světlo lidí.
A to světlo svítí ve tmě,
a tma ho nepohltila...