Matěj Anastazia Šimáček: Duše továrny

Obsah díla:

Hlavní postava Barka (Barča) Fisterová je veselá temperamentní dívka, která pracuje od třinácti let v cukrovaru. V továrně se jí líbí a ráda se tam vrací, protože tak uniká vlivu své disharmonické rodiny. Její otec je surovec, který Barčiným sestrám a matce vyčítá, že nevydělávají. Proto nemají rády Barku, protože jako jediná není plně vystavena otcovu hněvu.

Dívka si k továrně vypěstuje hluboký vztah, nahrazuje jí matku, otce i sourozence. Postupem času začne toužit po muži, který by ji měl rád. Tímto člověkem se stane Jan Soukup, který také pracuje v továrně. Když se jim narodí dítě, vyskytnou se mezi nimi časté spory, protože Barča chce navštěvovat továrnu a Soukup jí vyčítá, že se málo stará o dítě. Barča často sedí za chladných nocí na verandě a toužebně pozoruje továrnu. Dokonce se u ní začnou projevovat příznaky schizofrenie. Jedné noci se nechá unést touhou a po půlnoci se vydá k továrně. Vstoupí dovnitř, načež se všichni diví, co tam provádí. Spatří ji i Soukup, jenž je posedlý vztekem, a chce se na ni vrhnout. Barča před ním utíká a cestou nahlas doufá, že ji její milovaná továrna spasí, což se svým způsobem stane, protože ji usmrtí tamní stroj.

Úryvek z knihy:

Povídku uzavírají tyto věty: "Továrna nenechala ji zabít od jiného. Barča patřila jí, i vzala si ji."