< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jane Austen: EmmaJindřich Šimon Baar: Farská paničkaČtenářský deník

Jane Austen: Pýcha a předsudek

Doba děje: konec 18. století

Místo děje: Velká Británie

Obsah díla:

Kniha vypráví o manželech Bennetových a jejich dcerách, kteří žijí na venkovském sídle v Anglii. Pan Bennet je moudrý člověk, který nese následky za to, že se v mládí zamiloval do pošetilé ženy. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupost ostatních ironicky komentuje. Zřejmě jediný životní cíl paní Bennetové je provdat svých pět dcer. Nejstarší Jane je milá a veselá dívka, která se snaží každého brát pouze z pozitivní stránky. Její sestra Elizabeth je mnohem realističtější a od muže očekává víc než jen bohatství a pýchu. Velmi dobře si rozumí s otcem, protože mají podobné názory. Prostřední dcera jménem Mary žije ve svém vlastním světě a její sebevědomí neodpovídá jejím schopnostem, což někdy vede k trapným situacím. Nejmladší dvě dcery Kitty a Lydia jsou velmi povrchní a většinou působí hloupě, což si samozřejmě neuvědomují.

Sousední venkovské sídlo koupí svobodný pan Bingley a paní Bennetová se s ním samozřejmě co nejdříve seznámí a doufá, že si vezme některou z jejích dcer. Bingley se skutečně zamiluje do Jane, která jeho city opětuje, ale nedá to dostatečně najevo a Bingley odjede do Londýna. Další důležitou postavou je pan Darcy, pyšný muž, který nejprve všemi Bennetovými pohrdá. Později se ale zamiluje do Elizabeth, protože pozná, že je výjimečná. Rozhodne se ji požádat o ruku a očekává jedině souhlas. Elizabeth ho však odmítne, přestože ho miluje. Domnívá se totiž, že ublížil jejím blízkým. Pan Darcy projde velkou osobnostní proměnou a stane se z něj charakternější člověk. Když Elizabeth zjistí, že její obvinění byla neoprávněná, jejich zásnubám už nic nebrání. Svatbu chystají také pan Bingley a Jane.

Pan Bennet je spokojen, že dvě jeho moudřejší dcery nalezly štěstí a dál se směje hlouposti své manželky. Matka je také šťastná, i když jí do uskutečnění jejího cíle zbývá nelehký úkol - provdat zbývající dvě dcery.

Úryvek z knihy:

„Pan Bennet šel mezi prvními složit poklonu panu Bingleymu. Od prvopočátku se s ním hodlal seznámit, ačkoli manželku nepřestával ujišťovat, že nikam nepůjde; však se o tom dozvěděla až večer po vykonané návštěvě. A pak jí to sdělil následovně: - Všiml si, že jeho druhorozená dcera pilně vylepšuje nějaký klobouk, a z ničeho nic poznamenal:
„Doufám, že se bude panu Bingleymu líbit, Lízinko.“
„Jak můžeme vědět, co se panu Bingleymu líbí nebo nelíbí,“ odvětila matka nahněvaně, „když ho nesmíme navštívit.“
„Zapomínáte, že se s ním setkáme ve společnosti, maminko,“ řekla Elizabeth, „a že nám ho paní Longová slíbila představit.“
„Nevěřím, že by to paní Longová doopravdy udělala. Má přece sama dvě neteře. Je to sobecká, pokrytecká ženská a mně byla odjakživa protivná.“
„Mně rovněž,“ pravil pan Bennet. „Rád vidím, že na ni v této věci nespoléháte.“
Paní Bennetová se neuráčila odpovědět, ale musela si vylít špatnou náladu na jedné dceři.
„Pro rány boží, nekašli pořád, Kitty! Měj trochu soucitu s mými nervy! Drásá mi to uši!“
„Kitty se ještě nenaučila kašlat decentně,“ řekl otec, „a vybere si vždy nepravou chvíli.“
„Nekašlu přece pro zábavu,“ odpověděla Kitty dotčeně. „Kdy má být příští ples, Lízinko?“
„Od zítřka za čtrnáct dní.“
„Ba, pravda,“ zvolala matka Bennetová, „a paní Longová se vrátí až den předtím, takže nám ho nemůže představit, protože ho sama ještě nebude znát.“
„Snad tedy, milá manželko, budete moci trumfnout svou přítelkyni a představit jí pana Bingleyho vy“.
„Vyloučeno, choti, vyloučeno, vždyť jsem se s ním sama ještě neseznámila, jak mě můžete tak škádlit?“
„Vážím si vaší obezřetnosti. Čtrnáct dní skutečně nic neznamená. Cožpak lze za čtrnáct dní poznat, jak se náš nový známý vybarví? Avšak netroufneme-li si my, troufne si někdo jiný, neboť paní Longové a jejím neteřím se musí koneckonců též dostat příležitosti; a jelikož to ona bude pokládat za laskavost, musím se toho ujmout sám, nemáte-li vy chuť prokázat jí tu službu.“
Děvčata vykulila na otce oči. Paní Bennetová řekla jen: „Nesmysl, nesmysl!“
„Co znamená to důrazné popření?“ zvolal otec. „Považujete způsob představování a význam, jenž se mu přikládá, za nesmysl? V tom bych s vámi nemohl zcela souhlasit. Co o tom soudíš ty, Mary? Jsi dívka filosoficky založená a čteš tlusté knihy a děláš si z nich výpisky, pokud je mi známo.“
Mary by byla ráda řekla něco moc chytrého, ale nemohla si na nic vzpomenout.
„Zatímco se Mary soustřeďuje,“ pokračoval, „vraťme se k panu Bingleymu.“
„Mám pana Bingleyho až po krk!“ zvolala jeho choť.
„To mě mrzí, ale pročpak jste to neřekla dřív? Kdybych to byl tušil dnes ráno, nebyl bych ho šel navštívit. To je smůla, ale když už jsem u něho jednou byl, nemůžeme ho dost dobře ignorovat.“

Přidal: Aleinad 06.04.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 748
Zhlédnuto: 9608 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jane Austen: EmmaJindřich Šimon Baar: Farská paničkaČtenářský deník